K zastávce ve slovenskému Trenčíně určitě zlákají mohutné trosky rozlehlého hradu a unikátní římský nápis na vápencové stěně v podhradí. Kousek za městem, v podhůří Bílých Karpat, ale existuje mezi našinci málo známá památka, která stoprocentně patří k neobvyklým raritám. A to jeskynní klášter Veľká Skalka.
Podobné klenoty historie bychom podvědomě hledali spíše poblíž Středozemního moře, na Balkáně či ve východní Evropě. Tady u Trenčína, kde se rozevřené údolí Váhu postupně zužuje, našla během první půle jedenáctého století duchovní útočiště dvojice poustevníků: Ondřej Svorad a jeho mladší druh Benedikt. Ondřej prý žil natolik přísnou askezí, až prý mu železný řetěz okolo pasu vrostl do těla. Na čtyřicetidenní půst si vyhradil čtyřicet ořechů. Poustevníci patřili k příslušníkům benediktínského řádu. Svoradova parťáka Benedikta později ubili zbojníci a jeho mrtvé tělo hodili do Váhu. Tam pak prý ještě dlouho na říčním břehu smutně posedával velký orel. Oba řeholníci byli ještě v jedenáctém století prohlášeni za svaté. A jsou vnímáni jako první světci Slovenska. Současně jejich příběh tvoří leitmotiv nejstarší uherské latinsky psané legendy. Autorem je básník, spisovatel a biskup Maur z Pětikostelí. Tajuplná jeskyně ve skále u řeky a aureola, co poustevníky doprovázela, sem přitáhla věřící. Veľká Skalka se záhy stala hojně navštěvovaným poutním místem. A to úplně prvním nejen v rámci nynějšího Slovenska, nýbrž celých tehdejších Uher. Svatého Benedikta-poustevníka si zvolili za svého ochránce voraři, co proplouvali okolo Veľké Skalky.
První popsaná jeskyně
Následně tady církev zbudovala kostelík. A o něco později gotický klášter. Ten nejdříve sloužil benediktinům. Později hodně zpustnul a trosky středověkého komplexu se pokusili oživit jezuité. Doba barokního rozkvětu ale trvala jen krátce. Párkrát se kolem prohnali povstalci. Pak zase zasáhly josefinské reformy. Posléze se areálu věnovala výhradně základní údržba. Což mu pomohlo k přitažlivému rázu: budovy kláštera jsou místy těsně přilepeny k šedivé stěně a podobají se pitoresknímu ptačímu hnízdu nad nivou Váhu. Bytelné hradby a ostatní obranné prvky, spolu hlavní budovou, přilehlými troskami i hranatou věží, propůjčily komplexu tvář starodávného hradu. Upravené nádvoří nově zdobí květiny i umělecká díla. Bezkonkurenčně nejatraktivnější partie kláštera se schovávají v podzemí. Tam nejdříve malá kaple ukáže půvabné propojení zděného objektu a přírodních skalisek. Dále spoře osvětlený chodník míří krasovými chodbami do nitra útesu až k místu, kde Benedikt nalezl úkryt. Podle pověsti ho přepadli raubíři a on se natolik vroucně modlil, až se skála otevřela. Této jeskyni současně patří historický primát první popsané jeskyně na Slovensku. Zdokumentování se dočkala v první čtvrtině třináctého století, když se rozeběhla výstavba kláštera.
Slovenské Lurdy
Jeskyně, která poskytnula azyl poustevníkům, tu není jediná. Krasových jevů zde najdeme více. U přístupové cesty ke klášteru se černá temné ústí Opatovské jeskyně. Ta je volně přístupná a určitě zláká dobrodružnější povahy k detailnějšímu průzkumu. Odtud hlouběji do okolních lesů a skal směřuje trasa naučné stezky s vyhlídkami. Absolvovat ji lze zhruba za hodinu chůze. Komu se nechce plahočit nahoru do svahů, ten ocení krásnou rovnou louku, která je po prohlídce kláštera dokonale stvořená k pikniku a lenošení. Naučná stezka výletníky přivede k baroknímu kostelu v sousední Malé Skalce. U něj se nachází dům pro poutníky a další zařízení určená věřícím. Poutní areál je hojně navštěvován. Již před necelým stoletím se o něm hovořilo jako o „slovenských Lurdech“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dobré vědět
Během turistické sezóny jsou pro návštěvníky připraveny prohlídky s výkladem. V červenci se pak tady koná hlavní pouť. Podrobnosti, včetně kalendáře duchovně laděných akcí, se dozvíte z webu www.putnickemiestoskalka.sk
