Možná už jste navštívili londýnský Hyde Park, prošli jste se třeba i po newyorském Central Parku, ovšem obě nejslavnější městské zelené oázy světa hravě přebije jiná, ač celkem neznámá. Na západním pobřeží Austrálie leží zřejmě nejkrásnější park planety – Kings Park.
Kings Park vítězí především rozlohou, a to čtyřmi čtverečními kilometry. Navíc celé dvě třetiny jeho rozlohy zabírá původní buš. Už při založení parku v roce 1895 bylo městskou radou ustanoveno, že tady, na hoře zvané Eliza, se nikdy komerčně stavět nebude. A tak zde dodnes vyrostlo podél hlavních cest pouze přízemní návštěvnické centrum, několik budek s toaletami a pár přístřešků pro barbecue, v Austrálii nesmírně oblíbené společenské grilování masa.
Zatímco ale v Londýně a v New Yorku jsou dominantou zelených plic města vodní plochy, přímo v Kings Parku žádné rozlehlejší jezero nenajdete. Přesto k vodě z Kings Parku není až tak daleko. Hora Eliza, na níž se západoaustralský zelený areál rozkládá, se totiž tyčí nad mohutným soutokem dvou řek: Swan a Canning. Když se budete dobře dívat, spatříte dole na Swan neboli Labutí řece (to je ta nesrovnatelně větší, přitékající při pohledu z parku zprava) mystické černé labutě, symbol nejen Perthu, ale celé Západní Austrálie. Černá labuť se dostala dokonce až na vlajku státu Západní Austrálie.
Vyhlídky se návštěvníkům otevírají prakticky z kteréhokoli místa na jižním obvodu parku, kudy vede jakýsi panoramatický chodník lemovaný různými altány (ty jsou vyhledávaným cílem svatebčanů), památníky veteránů snad všech světových válek či obětí terorismu na Bali (na tato místa zase často vodí učitelé třídy školáků). Avšak bezkonkurenčně nejúchvatnější je procházka po visutém ocelovém mostě s futuristickým skleněným zábradlím na okraji botanické zahrady, jež je od roku 1965 nedílnou součástí Kings Parku a vyhledávaným cílem většiny turistů.
Vstup je zdarma, u vchodu je místo výběrčího v kase pouze pokladnička pro dobrovolné dárce. Padesátimetrový oblouk mostu se klene od roku 2003 až šestnáct metrů nad terénem a je přístupný dokonce i vozíčkářům a maminkám s kočárky, ostatně jako celý park. Tahle unikátní stavba vám nabídne pohled do korun majestátních blahovičníků a dalších velikánů. V okolí mostu jsou i tematické zahrady, například banksiová (věnovaná nádherně kvetoucím australským keřům) či akáciová. A bude-li vám most připadat jaksi prorezlý, žádný strach – to je záměr. Architekti tak chtěli připomenout historii Západní Austrálie, nerozlučně spjatou s notně prorezlými doly a farmami.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 5/2011.
