Kamakura je městem chrámů

Kamakura je městem chrámů Zdroj: Profimedia.cz

Chrám rozvodů pomáhal ženám po celá staletí
Okolní příroda si chrám dokonale podmanila
Okvětní lístky třešní ve fontáně chrámu
Zenové zahrady jsou ideálním místem k odpočinku
5
Fotogalerie

Shokozan Tōkei-ji: Klášter, který nabízel ženám svobodu a ochranu v době rozvodu

Přímořské město chrámů Kamakura leží asi 50 kilometrů jihovýchodně od Tokia. Kromě devatenácti šitonských svatyní a pětašedesáti buddhistických chrámů, včetně dvou nejstarších zenových klášterů Japonska, ukrývá ještě jeden historický poklad. Shokozan Tōkei-ji, útulek pro rozvoduchtivé ženy. Neboli chrám rozvodů.

Fascinující historie tohoto chrámu se začala psát na sklonku 13. století. Založila jej Kakusan-ni, vdova po osmém regentovi kamakurské vlády Hódžovi Tokimunovi jako útočiště pro ženy, které se chtěly rozvést se svými manžely.

Na rozdíl od mužů, kteří ve starém Japonsku mohli pouze poukázat na nedostatky svého manželského života a ženu jednoduše vyměnit, musely manželky, které rozvod navrhovaly, podstupovat několikaletá šetření, která stejně obvykle k rozvodu nevedla.

Jelikož se ženy, které utíkaly od násilníků i z nešťastných manželství, obvykle dostávaly do špatné životní situace, měl jim klášter poskytnout útočiště na dobu rozvodového procesu. Ba co víc, pokud žena v chrámu strávila dva až tři roky, měla formálně dosáhnout rozvodu se svým manželem.

Vstoupíš a zůstaneš

Jednou ze slavných abatyší kláštera byla například princezna Jodo, dcera císaře. Jejím vlivem se zkrátila doba, kdy se žena mohla rozvést s manželem, na pouhé dva roky.

Pravidla rozvodového chrámu trvala až do roku 1870 a v historických dokumentech je zaznamenáno, že díky chrámu bylo schváleno na dva tisíce rozvodů.

Téměř šest set let chránil chrám Shokozan Tōkei-ji ženy a pomáhal jim stát se svobodnými. Muži sem nesměli vstoupit až do roku 1902, kdy na post opata nastoupil muž a Tōkei-ji se stal součástí chrámu Engaku-ji.

Konec a nový začátek

Celý chrám, s výjimkou zvonice, byl zničen při velkém zemětřesení v Kantó v roce 1923 a v následujícím desetiletí znovu přestavěn. Dnes zde návštěvníci naleznou oázu klidu a zeleně uprostřed města, místo k odpočinku a podněty k zamyšlení. Chrám je prakticky skrytý v zeleni, mechu a stínu stromů, takže je skvělým místem k odpočinku. Navštívit tu můžete i muzeum, kde jsou k vidění detaily z jeho historie.

Podle skutečné události

Historii chrámu připomíná také film s krkolomným názvem Kakekomi onna to kakedaši otoko režiséra Masata Harady z roku 2015. Příběh nemilované Jógo a konkubíny Ógin, které vstupují do kláštera a snaží se přizpůsobit novému způsobu života, dokonale vystihují atmosféru tohoto podivuhodného místa.