Pobřeží Wrangelova ostrova

Pobřeží Wrangelova ostrova Zdroj: Profimedia.cz

Lední medvědi
Divoké útesy Wrangelova ostrova
Pustina
Mroži
5
Fotogalerie

Odlehlý Wrangelův ostrov skrývá poklady arktické divočiny

Na první pohled se hornatý, větrem ošlehaný Wrangelův ostrov může zdát pustý a bez života. Ale po bližším prozkoumání se ukáže, že je ve skutečnosti jedním z nejdůležitějších útočišť divoké zvěře v celé arktické oblasti. Nedávno tento fakt dokonce uznala organizace UNESCO, která rezervaci prohlásila za světové dědictví.

Arktická krajina skalnatých pohoří a tundry se od časů, kdy se po pravěkém Wrangelu až do doby před 4000 lety potuloval mamut srstnatý, změnila jen málo. Ve skutečnosti jsou mamuti z Wrangelova ostrova, ležícího blízko severovýchodního cípu Ruska v Čukotském moři, považováni za poslední přeživší svého druhu – pevninští mamuti byli totiž téměř zcela vyhubeni už o 6000 let dříve. Vědecké expedice zde však stále nalézají vzácné úlovky dobře zachovalých mamutích ostatků, které dokládají, že tato zvířata se na ostrově těšila dobrému zdraví déle, než se předpokládalo.

Přesuňme se však v čase do 19. století, kdy se evropští a američtí mořeplavci vydávali na nebezpečné arktické expedice. Ruský badatel Ferdinand von Wrangel se kolem roku 1820 doslechl o bohatém lovišti a rybářském revíru, který navštěvují Čukčové, severský národ z Čukotky, a vydal se na cestu, aby existenci ostrova dokázal. Jeho pokus však zmařil zrádný mořský led. Několik následujících výprav tvrdilo, že ostrov spatřilo, ale teprve v roce 1881 stanula na kamenitých, břidlicově zbarvených březích Wrangelova ostrova první badatelská skupina Američanů. Mezi nimi byl mimo jiné i John Muir, známý objevitel, po němž byla například pojmenována trailová stezka v kalifornské Sieře Nevadě.

Divoká příroda ostrovní rezervace

Rezervace Wrangelova ostrova je jednou z biologicky nejrozmanitějších oblastí arktického pásma. Vyskytuje se zde větší množství druhů rostlin, hmyzu a ptáků než na celém kanadském souostroví.

Skalnatá, sněhem pokrytá step ve vnitrozemí může vypadat nehostinně, ale po roztátí ledu se promění v úrodné louky, na kterých kvetou tundrové rostliny. Údolími protékají potoky a řeky, pasou se tu pižmoni, sobi, při hledání kořisti v podobě lumíků se tady prohánějí polární lišky. Na plážích Wrangelova ostrova se také shromažďuje až 100 000 mrožů, kteří zde tvoří největší populaci na světě. Moře v okolí Wrangelu nabízí potravu pro velryby šedé, do chráněných vod rezervace pravidelně vplouvají kosatky, běluhy či plejtváci.

Nespornými králi a nejznámějšími obyvateli Wrangelova ostrova jsou však lední medvědi. Ostrovu se dokonce přezdívá Medvědí jesle. Rodí se tu totiž víc ledních medvědů než kdekoli jinde na Zemi. Přibližně 400 březích samic si tady každoročně vyhloubí brloh a čekají, než ho pokryje vrstva napadaného sněhu. V takto chráněných úkrytech se připravují na porod a nehibernují jako jiné druhy medvědů, jejichž srdeční tep a tělesná teplota během zimy klesají. O několik měsíců později z nory vylezou s roztomilými mláďaty.