Karnátaka: Indický stát s bohatou historickou minulostí a technologickou přítomností

Karnátaka: Indický stát s bohatou historickou minulostí a technologickou přítomností Zdroj: Pavla Schauerová, David Štindl

IBRAHÍM RÓZA: Hrobka muslimského vládce Ibráhíma Ádila Šáha II. a jeho manželky, královny Tádž Sultány. Tato stavba je inspirována samotným Tádžmahalem a je skutečným skvostem mughalské architektury 16. století.
GÓL GUMBAZ: Nejznámější památka Ibráhímova nástupce, Muhammada Ádila Šáha III. (1626–1656), je také dokonale akustickou stavbou. Vrchol hrobky tvoří tzv. šeptající ochoz, kde se i nejslabší zvuk nese až do vzdálenosti 75 metrů. Tato stavba je po Chrámu svatého Petra v Římě druhou největší svého druhu. Uvnitř této hrobky odpočívá Muhammad Ádil Šáh společně se svou ženou, dcerami a také nejoblíbenějšími dvorními tanečnicemi.
Palác Lalitha Mahal
Město Bangalúr, nazývané také indické Silicon Valley
Památky v Hampí
6
Fotogalerie

Karnátaka: Indický stát s bohatou historickou minulostí a technologickou přítomností

Karnátaka, dříve známá jako Maisúr, je osmým největším státem Indie. Území státu o celkové rozloze 191 733 kilometrů čtverečních se rozprostírá od rovinatého pobřeží Arabského moře a zelených hřebenů Západního Ghátu až k úrodnému středu Dakšinské plošiny. Pestrost a barevnost přírody je stejně úchvatná jako její památky: od těch nejstarších v okolí Bádámi až po královský palác v Maisúru z počátku dvacátého století.

Ve středověké Indii byla tato oblast jedním z největších nalezišť zlata. Dnes je Karnátaka hlavním producentem kávy, koření, betelových oříšků a dodavatelem 60 % celkové produkce hedvábí. V oblasti průmyslu je kannádská Karnátaka jedním ze strategických míst Indie. Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím státu je elektronika a IT průmysl. Hlavním centrem informačních technologií je město Bangalúr, nazývané také indické Silicon Valley, jedno z nejrychleji rostoucích měst v Asii, což s sebou bohužel přináší značné problémy především z pohledu infrastruktury. Zácpy v Bangalúru jsou jedny z nejhorších v zemi.

Bohatá minulost

Historie Karnátaky sahá zhruba do 3 stol. před naším letopočtem, kdy se první velký vládce Indie Čandragupta Maurja usadil ve městě Šravanabelagola. Později došlo k mnohým změnám a významného rozvoje dosáhlo království zejména za vlády dynastie Čálukjovců v 6. století našeho letopočtu. Tehdy započala éra rozkvětu hinduistické architektury.

Pozdější dynastie pokračovaly ve výstavbě chrámů a pevností a udržely se u moci až do 14. století. V roce 1327 však podlehlo celé území muslimské anexi Mohammeda Tughlaka. Naštěstí byl záhy pokořen Vidžajanagarským královstvím, založeným v roce 1336, které za sebou zanechalo nádherně dochované památky v Hampí, nejnavštěvovanější v celé Karnátace. V roce 1565 dobyly Vidžajanagarské království dekánské sultanáty a hlavním městem muslimské kultury se stal Bídžápur, který si dodnes ponechal svůj muslimský ráz.

Po pádu Vidžajanagarského království se k moci dostala hinduistická dynastie Odejárů. Došlo k rozkvětu státu a jejich moc zůstala nedotčena až do roku 1761, kdy království dobyla muslimská vojska v čele s Haidarem Alím a jeho synem Típú Sultánem. Toho nakonec porazili Britové v tzv. anglo-maisúrské válce a na trůn se díky jejich podpoře opět dostala dynastie Odejárů, jejichž vláda pak trvala až do vyhlášení nezávislosti. V roce 1972 byly upraveny hranice a stát byl přejmenován na Karnátaku s oficiálním jazykem kannádštinou, jedním z nejstarších jazyků (vedle sanskrtu) na indickém území.

Neodolatelná lákadla

Bohatá historie Kannádců a dalších národů zanechala v Karnátace nádherné památky. Četné monumentální stavby z hójašálského období, 1400 let staré chrámy v Bádámi, Aihole a Pattadakkalu, zbytky velké říše Vidžanajagaru a islámské památky v Bídžápuru, Bídaru a Gulbarze, jsou jen zlomkem z toho, co Karnátaka nabízí. Nádherná příroda horských pásem, především v oblasti Kodagu, a stále ještě panenské pláže podél Indického oceánu jsou dalším lákadlem této tajuplné oblasti jihozápadní Indie.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 1/2011.