Jižní Korea je zemí nepřeberného množství historických lokalit, které dodnes připomínají dlouhou a komplikovanou korejskou historii. K vidění je vše, od dávných paláců připomínajících období Tři království Koreje až po Korejské demilitarizované pásmo, které je více než aktuální vzpomínkou na korejskou válku a také překvapivým turistickým magnetem. V srpnovém vydání LaZ se Jižní Koreji věnujeme v rubrice Kompas. Pojďme se ale o něco podrobněji podívat na historické lokality a památky, které můžeme v této asijské zemi objevit.
Soul a okolí
Soul je moderní, globální město a čtvrtá největší metropolitní ekonomika světa. Jeho historie však sahá tisíce let do minulosti a i dnes do ní můžeme nahlédnout. Palác Kjonbokkung byl hlavním a největším královským palácem dynastie Čoson. Postaven byl v severním Soulu v roce 1395 a jako sídlo sloužil až do imdžinské války na konci 16. století, po které byl na dvě století opuštěn. Za vlády krále Kodžonga v 19. století bylo v areálu na základě starověké korejské architektury obnoveno více než pět set budov, ovšem většina z nich byla srovnána se zemí císařským Japonskem na začátku 20. století. Od roku 1989 probíhá generální obnova – atrakce jako trůnní sál Geungjeongjeon, královské sídlo Geoncheonggung či pavilony Gyeonghoeru a Hyangwonjeong jsou plně přístupné návštěvníkům.
Ze 42 hrobek příslušníků dynastie Čosoj, která byla vládnoucím korejským rodem mezi lety 1392 až 1910, se jich 40 nachází v Soulu či v jeho blízkém okolí. Hrobky se dělí na dva druhy: neung, do kterých byli ukládáni králové a královny, a won, kam byli pohřbeni korunní princové, jejich ženy a někteří další rodinní příslušníci. Hrobky byly vybudovány v konfuciánské tradici, která kladla velký důraz na lokalitu v geometrickém vztahu k dalším hrobkám a k hlavnímu městu. Důležité pro výstavbu hrobek byly také principy pungsu, korejské praktiky geomantie věštící z topografie země. Zřejmě nejlepší příklad čosojských hrobek najdeme v Donggureungu v Gori, zhruba patnáct kilometrů východně od centra Soulu, kde je v devíti hrobkách pohřbeno celkem sedmnáct králů a královen.
Jižně od Soulu leží město Suwon a v něm jedna z nejimpozantnějších korejských pevností – Hwasong. Mohutné opevnění pokrývající plochu sto třiceti hektarů nechal na konci 18. století postavit čosonský král Čongdžo. Chtěl ve stavbě pohřbít ostatky svého otce, prince Sada, který byl popraven uzavřením v rýžové bedně poté, co odmítl příkaz k sebevraždě od svého vlastního otce, krále Jongdža. Hradba zdi měří na délku skoro šest kilometrů a jsou v ní umístěny čtyři hlavní brány.
Korejské demilitarizované pásmo je permanentní připomínkou důsledků poválečné politiky a korejské války. Čtyři kilometry široká a 250 kilometrů dlouhá hranice mezi Jižní a Severní Koreou, jejímž středem prochází linie fronty ze chvíle, kdy byla 27. července 1953 podepsána dohoda o příměří, je pro mnohé poněkud překvapivým turistickým cílem. Turismu nebrání ani těžká vojenská přítomnost na obou vnějších stranách pásma. Oficiální průvodci návštěvníky provedou Společnou bezpečnostní oblastí v Pchanmundžomu, observatoří Dora či Mírovým parkem v Imdžingaku na řece Imdžin, který se nachází hned vedle DMZ.
A co zbytek země?
Pekče bylo jedním z dominantních království období Tři království, které bylo mezi 1. a 7. stoletím jednou ze stěžejních ér korejské historie. Historická území království zahrnují památky v městech Iksan, Kongdžu a v okrese Pujo zhruba ve středu země. Tyto památky přibližují především pozdní období Pekče mezi lety 475 a 660. Zahrnují pevnosti Gongsanseong a Busosanseong, královské hrobky v Songsan-ri a Neungsan-ri či chrámy Jeongnimsa a Mireuksa.
Město Kjongždu leží v provincii Severní Kjongsang na jihovýchodě země, zhruba padesát kilometrů východně od Tegu. Po tisíc let bylo hlavním městem království Silla, a to i v období Sjednocené Silly, které následovalo éru Tři království a během něhož Silla dominovala značné části korejského poloostrova. V areálu chrámu Pulguksa (Bulguksa), který je jedním z hlavních chrámů tradičního korejského buddhistického řádu Jogye, najdeme kamenné pagody Dabotap a Seokgatap, můstek Cheongun-gyo a dvě bronzové sochy Buddhy. Na území chrámu leží také jeskyně-poustevna Seokguram s reliéfy vyrytými v holé skále a hlavní sochou Buddhy ve svém středu.
Další z mnoha historických areálů v Kjongdžu je k vidění kolem paláce Donggung, který byl sídlem korunního prince království Silla. Zde je zajímavostí především umělý rybníček Wolji, který především k večeru vytváří pohádkovou atmosféru. Pokud si chtějí návštěvníci trochu protáhnout nohy, mohou se vydat na horu Namsan v srdci národního parku Kjongždu. Na rozsáhlém území je k vidění nepřeberné množství památek včetně soch, reliéfů, pagod a menších chrámů.
Další z hlavních chrámů řádu Jogye najdeme západně od Tegu v národním parku Gayasan. Chrám Haeinsa je domovem Tripitaka Koreana – největšího souboru původních buddhistických textů na světě. Ve více než osmdesáti tisících dřevěných blocích ze 13. století je zde bez jediné chybičky vyryto přes osmdesát milionů znaků korejského písma hanča. Texty jsou skladovány v Janggyeong Panjeon – čtyřech budovách z 15. století. Stavby udělají dojem nejen samotnými texty, které uchovávají, ale také pokročilými metodami konzervace.
