Velmi barvité, obrazné a téměř hororové Zjevení svatého Jana, poslední kniha Nového zákona, uprostřed popisu hrůz náhle jedinou větou suše konstatuje, že v rozhodující bitvě mezi dobrem a zlem se utká Bůh s ďáblem na místě zvaném Megido.
Pahorek, známý jako Har Megido, Tel Megido či v překladu do řečtiny proslulý Armagedon, leží v Jizre’elském údolí asi 30 km jižně od přístavu Haifa v Izraeli. První osada vznikla u jediného velkého průsmyku pohořím Karmel, odkud bylo možné kontrolovat nejvýznamnější obchodní stezku mezi Egyptem a Mezopotámií, asi před šesti tisíci let. Od pozdní doby bronzové Megido obklopovaly mohutné hradby, ale i tak se měnili jeho vládci a bylo několikrát zničeno a zase obnoveno. Ze správního střediska oblasti v zanedbanou a na století zapomenutou vesnici se nakonec Megido přeměnilo roku 609 př. n. l. po smrti judského krále Jóšijáše, kterého porazil egyptský faraon Neko. V Izraeli jsou stovky významných archeologických lokalit, proto na Megido došla řada až poměrně pozdě.
Na předběžný německý průzkum z počátku 20. století navázala v letech 1925 až 1939 expedice z University of Chicago, která opevnění Megida a stáje chybně připsala králi Šalomounovi. Izraelský archeologický průzkum z konce 60. let, který s přestávkami pokračuje dodnes, datum vzniku opevnění posunul o několik století blíž k současnosti, ale jednoznačný důkaz o přesné době vzniku pevnosti zatím chybí. Megido je dnes důležitou archeologickou lokalitou, která pomáhá mapovat málo známé dějiny izraelského království. Roku 2005 bylo Megido zapsáno jako památka světového dědictví na seznam UNESCO.
