nahoru

Toulavé asijské srdcovky cestovatele Martina Půlpána

Martin Půlpán 27. července 2021 • 16:00
Toulavé asijské srdcovky cestovatele Martina Půlpána
foto: Martin Půlpán

Cestování světem člověku přináší spoustu neuvěřitelných příběhů. Když jsem se vydával na svou poslední, rok a půl dlouhou cestu, při které jsem z Evropy pěšky a stopem dojel až do jihoasijské Myanmy (dříve Barma), věděl jsem jen to, že chci jet po zemi do té doby, dokud to bude možné. Tou nejdůležitější věcí, kterou jsem za tu dobu pochopil, bylo, že je svět opravdu velký, a pokud chcete zažít pravé dobrodružství, nemá cenu něco plánovat.

Ostrovy v Perském zálivu (Írán)

Pevninská část Íránu sama o sobě skrývá mnoho zajímavých přírodních a historických krás. Kapitolou samou pro sebe pak jsou ostrovy v Perském zálivu. Vyprahlá pouštní krajina s nesčetnými kaňony na ostrově Kešm evokuje pocit, že jste na Měsíci! Na vedlejším ostrově Hormuz vás sytě rudý písek pocitově přenese na Mars. Tady jsem viděl snad nejúchvatnější přírodní hru barev jako nikde jinde na světě.

Sám na Velké zdi (Čína)

Velká čínská zeď je jednou z nejznámějších památek světa. Není proto divu, že každý návštěvník Číny ji chce vidět. Chtěl jsem se vyhnout davům a vydal se na odlehlou část zdi. Ta se zde stovky let na vrcholku hor táhne jako nekonečný had a za tu dobu byla jen minimálně nebo vůbec opravována. Celý den jsem šplhal po majestátní stavbě, po rozpadlých hlídacích věžích nebo schodištích vysoko nad údolím. Mít Velkou čínskou zeď celý den jen pro sebe a nepotkat na ní ani živáčka je rozhodně zážitek na celý život, i když trochu nebezpečný.

Váchánský koridor (Tádžikistán)

Úrodné údolí vměstnané mezi dvě majestátní pohoří – Pamír a Hindúkuš – na hranici Tádžikistánu, Afghánistánu a Číny je jedním z těch míst, o kterých by se dalo říct, že leží na konci světa. Krajina mnohými považována za nebezpečnou nabízí tolik přírodních krás, že odtud nebudete chtít odjet. Putoval tudy i sám Marco Polo, po němž jsou pojmenované zdejší horské ovce. Nerad se vracím na stejná místa dvakrát, ale do Váchánského koridoru se chci co nejdříve podívat a tentokrát z afghánské strany!

Cesta za domorodými kmeny (Thajsko)

Sever Thajska je stále domovem několika etnických skupin, které sem v minulosti migrovaly z Číny, Tibetu nebo Barmy. Tyto horské kmeny si snaží zachovat odstup od okolního světa a jejich vesnice jsou velmi těžko dostupné. Chtěl jsem poznat život v oblasti takzvaného Zlatého trojúhelníku, která byla ještě relativně nedávno pro cizince uzavřená. Objevit tato etnika nebylo vůbec lehké, když vás pak ale po několikadenním hledání nechají nahlédnout do svých skromných příbytků, připadáte si, jako když cestujete časem stovky let do minulosti. Mnohá etnika stále nosí tradiční oblečení a vyznávají takzvaný animismus, což je víra v existenci duší a duchovních bytostí. Není proto divu, že Evropan je zde považován za nepřítele, který do vesnice může přitáhnout zlé duchy.

Hledání zapomenutých chrámů (Kambodža)

Bájný Angkor Wat ročně navštíví miliony turistů. Mocná Angkorská říše se ale rozprostírala po značné části jihovýchodní Asie a ve zdejší džungli se stále ukrývají zapomenuté chrámy z této doby. Objevování takových chrámů schovaných v džungli na severu Kambodže je jedním z dobrodružství, které by neměl vynechat žádný cestovatel. Když se totiž po prašném a horkém dni před vámi v džungli objeví stovky let starý chrám, neubráníte se slzám dojetí.

Martin Půlpán




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země