Seldžucký hřbitov v Ahlatu

Seldžucký hřbitov v Ahlatu Zdroj: Profimedia.cz

Nejznámější hrobkou je Ulu Kümbet z konce 13. století. Jedná se o největší hrobku tohoto druhu v celé vanské oblasti.
Nejznámější hrobkou je Ulu Kümbet z konce 13. století. Jedná se o největší hrobku tohoto druhu v celé vanské oblasti.
Seldžucký hřbitov v Ahlatu
Nejkrásnější a rovněž velmi zajímavou hrobkou je Kümbet emíra Bayindira, postavený v roce 1481.
Nejkrásnější a rovněž velmi zajímavou hrobkou je Kümbet emíra Bayindira, postavený v roce 1481.
7
Fotogalerie

Seldžucké memento mori: Opuštěný hřbitov na jihovýchodě Turecka vás ohromí monumentálními historickými hrobkami

Jihovýchod Turecka je pro cestovatele fascinujícím místem, a to navzdory pověsti největšího Zapadákova v Turecku či oblasti s permanentně nestabilní bezpečnostní situací. Tamní památky patří ale k těm nejromantičtějším, navíc vás při jejich prohlídce určitě nebudou rušit davy turistů, jako tomu bývá v západní polovině země.

Přímo v centru tohoto regionu se rozlévá jezero Van, obrovské vnitrozemní moře obklopené horami, z nichž nejvyšší jsou dvě vyhaslé sopky Nemrut Dagi (3050 m) a Süphan Dagi, třetí nejvyšší vrchol celého Turecka, vysoký 4434 metrů. Klima je tady drsné stejně jako terén, léta jsou parná, horká a suchá a zima, která nastupuje na počátku listopadu, je mrazivá.

Asi dvacet kilometrů od většího města Bitlis leží Tatvan. Město, ve kterém se koncentrují nevzhledné továrny, provozovny a domy s plochými střechami. Krčí se mezi jezerem Van a okolními kopci. Hlavní dominantou nad ním je právě Nemrut Dagi s kráterovými jezery.

Mýdlové jezero

Jezero Van je prakticky vnitrozemním mořem o rozloze 3600 km2 a velké nadmořské výšce dosahující přibližně 1750 metrů. Spolu s jezerem Sevan v Arménii a jezerem Urumiye v Íránu tvoří trojici obrovských náhorních jezer v regionu, který není odvodňován žádnými říčními toky. Hlubina je místy až 200 metrů a je obklopena úzkým, ale úrodným pásem půdy lemovaným horami.

Jezero vzniklo zaplavením nížinné přírodní mísy, která byla zahrazena lávou proudící z Nemrut Dagi. Díky rychlému odpařování způsobenému místním klimatem a složením dna jezera jsou jeho vody vysoce alkalické, takže se může zdát, že jsou na omak „mírně mýdlové“. Místní lidé tohoto jevu někdy využívají a perou zde špinavé prádlo.

Ahlat

Na severozápadním pobřeží přímo proti městu Van leží Ahlat, malá vesnice s jediným hotelem a malými domy soustředěnými v blízkosti hlavní silnice procházející podél břehu jezera. Historie vísky je spojena s dějinami celé oblasti. Ahlat byl obsazen v roce 600 př. n. l. Peršany, později Římany a v roce 1071 Seldžuky. V roce 1100 zde založil Sškmen al Kutbi na Seldžucích nezávislý stát. O 107 let později bylo místo dobyto Ajjúbovci, pak si ho podmanili Mongolové a nakonec Ahlat připadl Osmanům. Sultán Selim tady nechal postavit hrad.

Po Seldžucích se v Ahlatu dochovalo mnoho památek. K nejrozsáhlejším patří hřbitov s mnoha náhrobními kameny z 11.-16. století. Je zcela opuštěný a volně přístupný. Na pozadí sopky Süphan Dagi se tyčí různě vysoké, štíhlé, ale dnes již většinou šikmo stojící pohřební stély. Jejich hnědočervená těla již porostl lišejník a jsou vyzdobená geometrickými, rostlinnými a kaligrafickými motivy.

Ještě typičtější a monumentálnější jsou ale vysoké válcovité hrobky. Stejně jako pohřební stély na seldžuckém hřbitově byly vybudovány z purpurově zbarveného místního čediče. Nejznámější je Ulu Kümbet z konce 13. století. Jedná se o největší hrobku tohoto druhu v celé vanské oblasti. Jako všechny seldžucké hrobky i tato je dvoupatrová, s pohřební kryptou, ve které byl uložen sarkofág, a modlitebnou pro pozůstalé. Interiér má kopulovitý strop, exteriér kónickou střechu.

Nejkrásnější a rovněž velmi zajímavou hrobkou je Kümbet emíra Bayindira, postavený v roce 1481. Podle dlouhého nápisu byl Bayindir Bey synem Rüstem Beye, vnuka Akkoyunla, vládce Uzun Hasana. Od ostatních ho odlišuje i sloupová výzdoba, aby i smrti bylo jasné, kdože tu spí…

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: