nahoru

Argentina očima Čecha: Argentinci jsou nejvíce podobní Italům. Asi polovina z nich vlastní i italský pas

Karel Štěpánek 9. července 2021 • 06:10
Argentina očima Čecha: Argentinci jsou nejvíce podobní Italům. Asi polovina z nich vlastní i italský pas
foto: Profimedia.cz

Před šesti lety se liberecký rodák vydal na cestu kolem světa. Poznal tajemství amazonských šamanů, našel čiré štěstí v indických meditacích a nakonec se oženil s Argentinkou. Jak se mu v manželčině zemi žilo?

Jak dlouho jste v Argentině žil a co vás tam přivedlo?

Před šesti lety jsem se vydal na cestu kolem světa, na které jsem poznal svou argentinskou manželku Natálii. Poznali jsme se na Novém Zélandu při práci v hotelu, ale každý jsme měli trochu jiný plán. Nati se vydala do sousední Austrálie a já pokračoval s kamarády do Jižní Ameriky. Nakonec jsme se sešli v Kolumbii a cestovali spolu dále přes Střední Ameriku do Mexika. Po dvouleté cestě kolem světa jsme odjeli na další rok do Indie a Nepálu a nakonec jsme zorganizovali svatbu v Buenos Aires. V Argentině jsem si tak zkusil i půl roku žít, což byla zase jiná zkušenost než v latinskoamerických zemích jen cestovat.

Čím jste se tam zabýval?

Hned po příjezdu jsme se soustředili na přípravy česko-argentinské veselky, ale zbylo i dost času na běžný život v Buenos Aires. Život v hlavním městě se skládá z nekonečných setkání s kamarády a rodinou, užívání krásného počasí, hraní fotbalu a popíjení oblíbeného maté. Po svatbě jsme se chvíli zotavovali, neboť nás přijelo navštívit 20 Čechů a program byl velmi náročný. Cestovali jsme s nimi i na krásný argentinský sever do Salty a Tilcary. Po svatbě jsme se soustředili na on-line práce pro cestovatelské portály, a dokonce jsme uspořádali historicky první cestovatelský festival v Buenos Aires! Na cestovatelské přednášky tam lidé nejsou moc zvyklí a téměř nikdo je tam nepořádá. „Proč bych měl platit za poslech někoho, kdo si cestoval po světě?“ reagovala většina Argentinců z našeho okolí. Nakonec měl festival úspěch a určitě někdy zorganizujeme další ročník.

Jak se liší mentalita místních od té naší?

Povaha Argentinců je odlišná na první pohled. Podobně jako například v Itálii nebo ve Španělsku jsou místní lidé velmi temperamentní, hluční a živí. Právě Italům jsou Argentinci nejvíce podobní, neboť největší procento obyvatel tvoří přistěhovalci z Apeninského poloostrova. Asi polovina Argentinců proto vlastní italský pas. Podobný životní příběh měla i babička Nati, která původně pocházela ze Sorrenta u Neapole a po válce utíkala s rodinou do Argentiny za prací. Z Itálie a ze Španělska se přenesl i současný styl života. Argentinci si nedovedou představit život bez jídla, slunce, rodiny a velkého množství přátel. Lidé jsou zpravidla mnohem otevřenější než Češi a nemají problém mluvit s cizími lidmi a rychle navazovat nové vztahy. Slabinou oproti naší kultuře je zase jejich dochvilnost.

V čem je rozdílný životní styl v Argentině od našeho?

Argentina má od severu k jihu přibližně čtyři tisíce kilometrů, a proto se životní styl může v různých provinciích lišit. Obecně lze však říct, že je podobný jihoevropským zemím. Lidé hodně žijí venku, často si dopřávají polední siestu a večeří pozdě večer. Je to umožněno příjemně teplým podnebím a velkým množstvím slunečního svitu. Vždyť Argentina má slunce dokonce ve státní vlajce! O víkendu je běžné večeřet i kolem 23. hodiny. Do barů a klubů se chodí ještě později, nikdy před druhou hodinou ráno. Tento zvyk může nezkušené našince lehce pozlobit. O to více se ráno vyspává a naprostou podmínkou je po italském vzoru účast na nedělním rodinném obědě, ze kterého se nelze jednoduše omluvit.

Co vás nejvíc překvapilo?

Přestože je dobře známé, že Argentina žije fotbalem, tak mě překvapilo, kolik lidí tam fotbal hraje. Zapojil jsem se do několika místních skupin a zanedlouho jsem hrál fotbal i šestkrát týdně! V každé čtvrti je velký komplex malých i velkých hřišť, kde nepřetržitě létají vzduchem fotbalové míče. Připadalo mi, že fotbal hrají úplně všichni a všude. Nepříjemně vás občas překvapí, že ne vše funguje jako v Evropě. Například doprava bývá pomalá, nebo dokonce úplně pozastavená z důvodu nejrůznějších stávek. Občas je nutné se obrnit trpělivostí.

Je něco, s čím jste se tam nesmířil?

Nikdy jsem se nesmířil s nižší mírou bezpečnosti, neboť jsem pár incidentů v Jižní Americe zažil. Přepadli mě a udeřili do obličeje v Chile, v Bolívii mi ukradli mobil. V Buenos Aires proti mně běžel chlápek s pistolí. Latinská Amerika je mnohem nebezpečnější než Evropa, a zvláště pak Česká republika. Velkým problémem jsou v Jižní Americe zbraně. Přepadení a ozbrojená vloupání jsou bohužel na denním pořádku, a proto žijete v neustálém lehkém napětí. Argentinci už jsou v tom vycvičení a mají vyvinutý speciální instinkt rozpoznat podezřelé situace. Mně to však bylo trochu nepříjemné, neboť neustále podvědomě kontrolujete okolí. Při otevírání domu se rozhlížíte, mezi dveřmi tam nikdo nemluví a mobilní telefon na ulici se zbytečně nevytahuje.

Co vám z domoviny chybělo?

Nejvíce rodina a přátelé. Krátkodobě to lze vyřešit tím, že své známé pozvete na návštěvu. Téměř bez přestávky jsem cestoval pět let po světě, a tak jsem rodiče pozval například do Malajsie a Singapuru nebo právě do Argentiny. Můžete pak spolu sdílet zážitky z cizí země, které nelze jednoduše předat.

Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?

Z mého pohledu je na vyšší úrovni gastronomie: příprava pokrmů i obsluha v restauracích. V Argentině jsou také stále preferovány menší obchody před řetězci supermarketů. Potraviny v zelinářství a řeznictví mají na první pohled vyšší kvalitu. Dovolím si tvrdit, že i pekařství je mnohem lepší než u nás. Podobně jako v Itálii má v Argentině velkou tradici pití kávy, což v Česku stále pokulhává. Jednoznačně lepší je v Buenos Aires počasí, zejména počet slunečných dní. Slunce vytváří energii a přímo ovlivňuje zdraví i kvalitu života.

Vědí místní o Česku? Jak na váš původ reagují?

Většinou znají Prahu a „Czechoslovakia“. To je taková klasika, která snad nikdy nezmizí. Někteří znají Českou republiku zásluhou českých fotbalistů. Při fotbalových zápasech na mě občas volali „Modrić“. Ten je ovšem z Chorvatska. Těsně vedle!

Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních?

Argentinci velmi rádi a často cestují. Mají obrovskou zemi, tak toho využívají a většinou míří do hor Patagonie nebo na pláže ve městě Mar del Plata. Typickou dovolenou v zahraničí tráví na nádherných brazilských plážích. Mnoho lidí létá též do Miami nebo do Evropy. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou určitě Španělsko a Itálie, kde je dobré jídlo a klima.

Jakých pět míst byste ukázal nejlepšímu kamarádovi z Česka, který v Argentině ještě nebyl?

Vodopády Iguazu, El Chaltén v Patagonii (vesnice v NP Los Glaciares, vedou z ní treky k horám Cerro Torre a Cerro Chaltén), ledovec Perito Moreno, město Tilcara a okolí, Mendozu kvůli vínu.

Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?

Argentinu jsem prostopoval, a proto mám z cest spoustu zážitků. Největším dobrodružstvím však byla naše česko-argentinská svatba. Byla to nekonečná party i kulturní obohacení pro všechny zúčastněné. Dech mi vyrazily vodopády Iguazu, které považuji za nejhezčí na světě. Kolem 300 vodopádů, tukani nad hlavou a všudypřítomná duha připomínají biblický ráj. Toto kouzelné místo lze obdivovat z argentinské i brazilské strany.

Jaké je vaše oblíbené místní jídlo?

Pro mě to bylo rozhodně argentinské asado – typické BBQ, neboť se vždy jedná o velký svátek. Na asado se schází více lidí, a proto je o mnohahodinovou zábavu postaráno. Argentinské steaky není potřeba komentovat, neboť jsou vyhlášené po celém světě.

Kterými výrazy byste Argentinu přiblížil?

Temperament, jídlo, slunce, úsměv, fotbal!

Cokoli, co byste rád doplnil?

Argentina je nádherná země a všem bych její návštěvu doporučil už kvůli úchvatným přírodním scenériím, milým lidem nebo gastronomii. Ze svých cest pravidelně organizuji humorné projekce, které, doufám, mnohé inspirují. Na cestách jsem se setkal s humornými, bizarními, ale i velmi spirituálními zážitky. Absolvoval jsem například šamanské rituály v Amazonii nebo kurzy prána jógy v Indii. Všechny tyto zkušenosti plánuji vydat v knize, kterou jsem začal připravovat. Žijte co nejvíce přítomností, užívejte si život, neřešte zbytečnosti a cestujte „4ever“!

Karel Štěpánek




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země