Byla nejmocnější ženou Argentiny. Málem se stala zástupkyní svého manžela ve funkci viceprezidentky. O celou generaci dříve než Hillary Clintonová si začala budovat politické postavení, kterého využívala ke konání sice pro státní pokladnu nákladného, ale obyčejnými Argentinci dosud nevídaného, a proto vítaného dobra. Evita - Eva Peron se stala miláčkem veřejnosti a patří jí čestné místo v argentinských dějinách i na slavném hřbitově v Buenos Aires.
Argentinské Pére la Chaise leží v noblesní čtvrti Buenos Aires nesoucí název Recoleta. Ulice před hřbitovní zdí sice páchne neuklizenými odpadky a parčík před ní slouží zdejším paseaperros, tedy nájemným "venčičům" psů k jejich práci, ale za bílou bránou s nápisem Requiescant in pace se otevírá jiný, klidný svět. Hřbitov je přehlídkou architektury věnované posledním příbytkům lidských bytostí. Je tu málo plochých přízemních hrobů. Převažují honosné rodinné hrobky.
Nebyl jsem ten den zdaleka jediný, kdo požádal hřbitovního zřízence Pasquala, aby ho zavedl k hrobce, kde odpočívá Evita. "Chodí sem za ní plno lidí. Hlavně cizinci. Všichni se na ni ptají," říká Pasqual, který na hřbitově Recoleta pracuje už 31 let. Vede mne po hlavní aleji, pak vlevo na další širokou cestu a u uličky s rohovou hrobkou s šedým andělem na stříšce ukazuje vlevo. "Tady to je." Hrobka z černého leštěného kamene nese jméno původní rodiny Evity - Familia Duarte. Jsou tady pochováni i její rodiče (otec byl bohatý statkář, matka švadlena). Juan Peron tu s ní není. Leží na méně honosném hřbitově Chacarita.
Hrob Duartových je, dalo by se říci, řadový hřbitovní domek. Nestojí sám. K němu těsně přiléhají další hrobky. I to je symbolické pro lidovou povahu Evity. Kolem kovaných dveří jsou na sloupech připevněny mosazné desky s výrazy díků a sliby, že Argentinci z různých částí země na svou compañeru - soudružku, jak jí říkali, nikdy nezapomenou. Na podestě hrobky leží několik povadlých kytic. Je konec léta a asi 26 stupňů. Pan Pasqual ale říká, že 26. července, v den výročí jejího úmrtí, bývá hrob doslova zasypaný květinami.
Evita zemřela na rakovinu v pouhých 33 letech. Byla to velká dáma i kontroverzní osoba. Prosadila zavedení volebního práva pro ženy. Na její sociální fondy financující budování nemocnic, škol a obchodů s dotovaným zbožím, stejně jako na poukazy na rekreace pro dělníky dnešní starší generace dodnes ráda vzpomíná. Hezké vzpomínky má i potomek italských přistěhovalců Antonio Luis, který mi na náměstí Plaza de Mayo ukázal, ze kterého balkonu růžového prezidentského paláce Casa Rosada Evita promlouvala k davům. Chodil do školy, kterou Evita založila. Pamatuje si, že měli jídlo a hračky zadarmo, a na Evitu proto nedá dopustit. Evita se stala pro Argentince nesmrtelnou, a to nejen díky muzikálu, který o ní Andrew Lloyd Weber napsal, ale hlavně pro to, co pro své krajany udělala.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
