Egypt očima Češky: Lidé si tu běžně volají i po půlnoci | Reflex.cz
nahoru

Egypt očima Češky: Lidé si tu běžně volají i po půlnoci

Romana Vystrčilová21. února 2020 • 08:15
Egypt očima Češky: Lidé si tu běžně volají i po půlnoci
foto: Romana Vystrčilová

Pochází ze severní Moravy a do severoafrické země ji přivedla práce pro cestovní kancelář a manželství s Egypťanem. Romana Vystrčilová žije v Egyptě už 14 let.

Jak se liší mentalita Egypťanů od naší?

Egypťané jsou nám v lecčems podobní: hlavně smyslem pro humor, který neztrácejí ani v těch nejtěžších chvílích života. Jinak lidé jsou tu vřelí, pohostinní a slušní. Nestalo se mi, že bych zde jako žena měla nějaký problém. V Egyptě je základem rodina, která drží pohromadě. Manželova rodina mě přijala mezi sebe hned od prvního dne. Jeho maminka, moje úžasná tchyně, se vždy zajímala, jak se mám, jak se mi daří a zda jsem šťastná. Byla to velice moudrá a laskavá žena.

Čím se liší životní styl místních od našeho?

V Egyptě lidé řeší zcela odlišné věci než u nás. Je zde velká nezaměstnanost, chudoba a negramotnost. Lidé se starají, jak nakrmit děti, zda jim budou schopni zajistit řádné vzdělání. Běžně se zde platí za lepší zdravotní ošetření. Je velký rozdíl mezi životem ve městě, hlavně v Káhiře, a venkovem, kde stále panuje zaostalý zemědělský způsob života. Pořád jsou tu pevně zakotvené tradice a náboženství. Ve velkých městech se už společnost postupně mění, je konzumnější, je zde více možností pracovních i volnočasových. Lidé v Egyptě jsou hodně nepořádní. Jednak mají vážnější existenční starosti, jednak je nikdo pořádku nenaučil. Vznikají sice různé projekty na ochranu životního prostředí, ale problém bude hlavně v rodinách a ve školství.

Všeobecně mohu říct, že jsou zde lidé přátelštější, mají radost z maličkostí a možná jsou i šťastnější než my. Vše v Egyptě má svůj čas, nikdo nikam nespěchá, pět minut tady ve skutečnosti znamená minimálně půl hodiny. Vše je zde tzv. inš’Alláh, když Bůh chce.

Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Příjemně mě překvapil dobře propracovaný systém obnovy techničáku u vozidla. Než vám ho obnoví, musíte zajít na dopravní policii v místě trvalého bydliště a uhradit všechny nezaplacené pokuty. Jinak je tu velice rozvinutá korupce a bez známostí na určitých místech se neobejdete, mnohdy vám to ušetří nejen peníze, ale hlavně čas. Byrokracie je v této zemi veliká a na vše se čeká a stojí neskutečně dlouhé fronty.

Je něco, s čím jste se dodnes nesmířila?

Tak úplně jsem si nezvykla na noční režim. V Egyptě je běžné, že si lidé volají i po půlnoci, chodí pozdě večer k lékaři či na návštěvu. Je to dáno denními vysokými teplotami.

Je něco, co vám tam z domoviny chybí?

Nikdy bych neřekla, jak moc mi bude chybět chleba, naše obyčejná šumava, a samozřejmě dobré moravské víno. Chybějí mi naše lesy a sbírání hřibů, procházky do přírody…

Vědí místní o Česku?

Hodně lidí si vybavuje Československo, většina zná Prahu a tvrdí, že je to nádherné město. Egypťané milují fotbal, a tak znají naše sportovní hvězdy: nejčastěji Baroše nebo Čecha. Také milují naši Škodovku.

Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních?

Egypťané potřebují do většiny zemí vízum a je někdy obtížné je získat. Další důvod jsou samozřejmě peníze, ne každá rodina si může dovolit cestovat. Většina lidí tak jezdí spíše na dovolené po Egyptě a na kratší dobu. V letním období je nejoblíbenější pobřeží Alexandrie. Tamní středomořské klima je příjemné, není zde takové vedro jako u pobřeží Rudého moře. Samozřejmě se jezdí i do letovisek, jako je Hurghada, Šarm aš-Šajch a Marsá Alam. Na dovolené se často vypravují celé početné rodiny. Většina z nich tráví čas u bazénu nebo jen tak sedí na pláži či v mělké vodě u břehu moře. Egypťané nejsou dobří plavci.

Jakých pět míst byste ukázala svému nejlepšímu kamarádovi z Česka?

V první řadě musí vyjet mimo hotelový resort, opravdový Egypt je mezi místními.

Káhira – nejlidnatější město Afriky, přezdívané matka všech měst, vítězná nebo také dříve Paříž Afriky. Ukázala bych mu pyramidy, Egyptské muzeum, islámskou Káhiru, citadelu s mešitou Muhammada Alího, místní trh Chán al-Chalílí. Ve staré kavárně al-Fišawi by ochutnal arabskou kávu a vyzkoušel vodní dýmku šíšu.

Plavba po Nilu – na plovoucím hotelu bych mu ukázala památky Horního Egypta. Před vyplutím by navštívil jeden z nejzachovalejších chrámů v Dendeře, zasvěcený bohyni Hathor. Luxor s mnoha chrámy, jako je Karnak, Luxorský chrám, Medínit Habu, chrám Hatšepsut a Údolí králů, kde se nacházejí překrásné hrobky, včetně té nejslavnější, Tutanchamónovy. A také by měl vidět chrám v Edfu, Kom Ombo, Abú Simbel a Asuán.

Mojžíšova hora a klášter sv. Kateřiny – druhá nejvyšší hora Egypta. Místo, kde Mojžíš dostal desatero, a klášter, kde se nachází hořící keř, odkud Bůh promlouval k Mojžíšovi, a studnice, kde potkal svoji ženu Siporu.

Síwa a Západní poušť – Západní poušť nabízí mnoho oáz a jejich památky, nejznámější z nich je oblast Síwa, která nabízí ve svém okolí oázy plné datlovníků a olivovníků, horké sirné prameny, fosilie a pozůstatky Amonova chrámu. Baharíja, oáza plná datlovníků a olivovníků, prohlédl by si chrám Alexandra Velikého a katakomby s pozlacenými mumiemi. Vychutnal by si táboření pod širým nebem v dech beroucí poušti s rozmanitou krajinou, viděl by Bílou, Černou a Křišťálovou poušť.

Alexandrie – město u Středozemního moře, kam rádi odjíždějí Egypťané hlavně z Káhiry před hlukem a smogem velkoměsta. Alexandrie je odlišná od jiných egyptských měst, je zde cítit středozemní kultura (Alexandrie znamenala vždy pro Egypt kontakt se světem, hlavně se zeměmi u Středozemního moře). Navštívíme zde katakomby, pozůstatky římského divadla, palác posledního krále Farúka na Montazahu, muzeum klenotů královské rodiny, citadelu Kaitbaj a Alexandrijskou knihovnu.

Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?

Miluji Káhiru a její vůni Orientu, všechen ten hluk a nepořádek s tím spojený, chrám v Dendeře a chrámy v Luxoru, podmořský svět Rudého moře, kde mezi mé oblíbené místo patří národní park Ras Mohamed.

Jaké je vaše oblíbené místní jídlo?

Egyptská kuchyně je rozmanitá a ne zrovna dietní. Miluji orientální sladkosti plné medu a oříšků, smažená játra (kebda), egyptský chléb (ajš balady), molocheju (zvláštní zelená polévka z mladých lístků jutovníku), mahši (rýží plněné zelné listy, lilek, cuketa nebo paprika), holoubátka plněná rýží (hamam).

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Romana Vystrčilová




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země