Dahomejské amazonky byly čistě ženskou armádou Beninské republiky, v té době známé jako Dahomejské království. To tvořil převážně národ Fonů, jehož příslušníci žili na jihu země obklopené Togem a Nigérií. Termín „amazonky“ vymysleli západní pozorovatelé vzhledem k podobnosti jejich atletických postav s Amazonkami z řecké mytologie.
Přesné období vzniku armády není známo. Historici však předpokládají, že musela vzniknout v 18. století, kdy francouzští otrokáři popsali, že viděli ženy ozbrojené dlouhými holemi. Říká se ovšem, že tyto oddíly původně založil třetí dahomejský král Houegbadja, který vládl v letech 1645–1685.
V době vlády jeho syna, krále Agaji, sloužily amazonky z Dahome jako tělesná stráž vyzbrojená mušketami a pomáhaly vzdorovat výpadům sousedních království. Později z těchto žen král Ghezo sestavil váženou armádu. Je důležité poznamenat, že řada bojovnic se stala vojačkami dobrovolně, zatímco jiné byly nedobrovolně zapsány kvůli udání manželů nebo otců stěžujících si na jejich neposlušné chování. Král je také vybíral z řad otrokyň.
Život bojovnice
Dahomejské amazonky nesměly mít děti ani se účastnit rodinného života, protože byly formálně provdány za krále. Jelikož s nimi neměl sexuální styky, žily v celibátu, některé z nich byly nicméně provdány za důležité královské hodnostáře.
Tyto ženy se těšily výsadám, jako byla dostatečná zásoba tabáku a alkoholu, a mohly pobývat v královském paláci po setmění, což muži nesměli. Při odchodu z paláce šel prý navíc vždy před amazonkami otrok, který zvonil na malý zvonek, jenž měl lidi upozornit na to, aby jim ustoupili, uklonili se a odvrátili zrak, když se blížily. Amazonky byly v regionu oslavovány a úspěšně umožnily rozšíření Dahomejské říše za hranice jejího hlavního města Abomey. Intenzivně trénovaly, často mezi sebou sváděly boj zblízka. Velký důraz byl kladen na disciplínu, také se o nich říká, že si samy uřezávaly pravý prs, aby se jim pohodlněji střílelo z luku. Své nepřátele zpravidla usmrtily tak, že jim sťaly hlavu.
Do 19. století se jejich počet zvýšil z 600 na přibližně 6000. Když krále Béhanzina, posledního dahomejského panovníka, ve druhé francouzsko-dahomejské válce svrhli Francouzi, byly dahomejské bojovnice poraženy a jejich oddíly rozpuštěny. Některé z nich bohužel čekalo ponížení, protože je odvezli do Francie, kde se staly atrakcí na takzvané výstavě divochů, která představovala méněcenné rasy francouzského koloniálního impéria.
