nahoru

Réunion: Piknikování na ostrově vonícím kávou, rumem a vanilkou

Markéta a Michael Foktovi 11. února 2022 • 06:20
Réunion: Piknikování na ostrově vonícím kávou, rumem a vanilkou
foto: Markéta a Michael Foktovi

V kreolském způsobu života je prvořadá volnost, pestrost a dobré stravování. Kuchyně Réunionu je kombinací francouzských, malgašských, čínských a indických receptů a klidně se vám může stát, že vám na jednom talíři přistane mix pokrmů z různých kontinentů.

Réunion sice leží v Indickém oceánu, ale patří k francouzským zámořským departementům, takže i když strávíte zhruba deset hodin v letadle, vystoupíte na evropské půdě. Každého dobrodruha určitě zajímá, jak se tu nakupuje. Jednoduše skvěle. Buď se vydáte na trh pod širým nebem, nebo si to namíříte do Carrefouru a ten je, jak všichni víme po toulkách Francií, zásobený na jedničku. Pokud se vám nechce nic chystat a na restauraci nemáte zrovna náladu, přibrzdíte u některého z pouličních stánků a vynikající oběd je na světě. Stejně, jako je národním sportem Britů fotbal, tak obyvatelé Réunionu milují piknikování a ostrov je k tomuto hobby perfektně přizpůsobený. Co chvíli narazíte na dřevěné stolečky, které jsou zpravidla umístěné u nějakého pěkného výhledu na oceán, poblíž vodopádu nebo u řeky či v lese.

Štěstí pro všechny

Pro kreoly je tradice pikniků skutečným svátkem a baví se tak při každé volné chvíli. Společného času s rodinou nebo s přáteli si váží natolik, že své hodovní menu nepodceňují. S láskou připraví kari s rýží, které uvaří na ohni ve velkém hrnci zvaném marmite. Často vám pod nos zavoní i klobásové rougail saucisse, což je asi nejreprezentativnější jídlo ostrova. Tento tradiční recept býval dříve oblíbeným pokrmem dělníků, protože je velmi ekonomický, a přitom vyvážený. Skládá se z vepřové klobásy, rajčat, cibule a olivového oleje. Přílohou je všudypřítomná bílá či šafránová rýže nebo ještě zembrocal. Pod tímto tajemným názvem se skrývá směs rýže, brambor a kurkumy.

Co se týče oblíbenosti jídel kreolské kuchyně, dýchají na záda rougail další dvě dobroty. Kuřecí kari, které vás asi až zas tak nepřekvapí, a cabri massalé, jehož základ tvoří kozí maso a pikantní kořenicí směs garam masala spolu s kurkumou. Jestli si rádi smlsnete na chobotnici, i Réunion má svou kulinářskou variantu tohoto hlavonožce. Jmenuje se civet zourit. Na talíři nevypadá tahle vínově hnědá kejda až zas tak vábně, ale chutná báječně. Je v ní mladá chobotnice ze zdejších pobřežních lagun, červené víno, cibule, česnek, rajčata, kurkuma a tymián. Jedná se o jakýsi chobotnicový guláš. Mezi další pochoutky, které voní mořem, patří ještě varianta kari z krevet, která může mít i svou ostřejší podobu, neboť se tam přidávají papričky habanero.

Recept na motolici

Říká se, že teprve pivo učinilo žízeň krásnou, avšak na Réunionu to platí hlavně o rumu, ale na své si tu přijdou i milovníci zlatého moku s bílou čepicí stejně jako vínoví srdcaři. Vinná réva tu sice není úplně tradiční plodinou, ale přesto se tu už sto let pěstuje. Původně ji sem dovezli raní kolonizátoři a až do roku 1860 ji produkovali jen pro samotné hrozny. První vinařské pokusy započaly v době, kdy na starém kontinentu zuřila první světové válka. Vydejte se do horské oblasti v Le cirque de Cilaos do nadmořské výšky šest set až tisíc tři sta metrů. Hrozny se zde pěstují tváří v tvář vulkánu Piton des Neiges a využívají jeho sopečnou půdu i zdejší mírné klima s dostatečnými srážkami. Na vlastní jazýček zjistíte, že vína s ovocnou a kořeněnou vůní se skvěle hodí ke kreolské kuchyni.

Víno k pikantním kreolským pokrmům je sice fajn, ale stejně je nejlépe spláchnete místním pivem. V záplavě mezinárodní konkurence ho poznáte snadno. Třetinková flaška má tvar lahve na sirup proti kašli. Navíc si oblíbený pivovar Brasseries de Bourbon jako svůj symbol zvolil usmívajícího se bílého dronta známého také jako dodo, vyhynulého ptáka ze sousedního Mauricia. Na upoutávkách na pivo se skví kreolský slogan „la dodo lé la“, který v překladu znamená „dodo je zde“. Když už jsme se pořádně najedli a napili, přichází čas na otázku: kafe, nebo rum? Na obě pochutiny jsou ostrované náležitě pyšní. Ani v jednom případě se totiž nejedná o něco běžného. Na velmi zvláštní odrůdě kávy Bourbon Pointu si pochutnával už Ludvík XV.

Káva Bourbon Pointu je mutace odrůdy Arabica, která byla tady, na ostrově Bourbon, jak se Réunion dříve nazýval, objevená už před více než třemi sty lety a má naprosto výjimečnou chuť. V závislosti na období, ve kterém se sklízí, chutná po citrusových plodech, zejména po pomeranči a mandarince, nebo po červeném ovoci, pražených lískových oříškách i mandlích. Kromě své originální chuti má ještě další zvláštnost. Má velmi nízký obsah kofeinu: jen něco mezi 0,4 a 0,6 procenta. Skoro se tomu nechce věřit, ale ve čtyřicátých letech tenhle poklad málem vytlačila cukrová třtina. Naštěstí ji zachránilo několik nadšených rodinných producentů, kteří na přelomu tisíciletí obnovili její produkci. Pěstování kávy ale není snadné. Sklízí se ručně v optimální zralosti, přičemž jednotlivé plody nedozrávají všechny současně. Zrna se zpracovávají za mokra a teprve potom se suší na slunci. Ani do pražení nezasahuje moderní technologie. Finální nápoj se vaří v plechovém kávovaru.

Výroba rumu je vlastně vedlejším produktem cukrovarnického průmyslu. Co je to ale rum arrangé? Je to bílý rum obohacený o vymacerované přísady, kterými jsou nejen ovoce, byliny či koření, jako třeba vanilka, ale také dřevo nebo květiny. Na ostrově se nachází několik destilerií a tou nejstarší je palírna Isatier, založená již v roce 1845. Patří k ní i malé muzeum, kde se dozvíte vše o historii národního nápoje Réunionu.

Dražší než stříbro

Delikatesa, která vám tu udělá pořádný vítr v peněžence, je jednoznačně bourbonská vanilka. Tento kultivar patří mezi nejoblíbenější druhy vanilky, protože má nejintenzivnější chuť. Velmi dobře se hodí na pečení, k ovoci, vejcím, a dokonce i k rybám. Réunion sehrál v historii této jedlé orchideje naprosto klíčovou roli. Nebýt teprve dvanáctiletého otroka Edmonda Albiuse, který přišel na to, jak uměle opylovat květy, nikdy by se z Réunionu ani sousedního Madagaskaru nestali přední producenti tohoto báječného koření.

Vanilla planifolia má totiž doslova kořeny v Mexiku. V Indickém oceánu se jí také daří skvěle, ale něco jí tu zásadně chybí. Jsou to horské včelky rodu Melipona, které nenašly ve zdejší zeměpisné šířce žádné zalíbení. Výsledkem byla sice krásně vzrostlá liána, která ale nevyprodukovala žádné lusky. Zavítejte na některou ze zdejších plantáží a nechte si vysvětlit celý náročný proces pěstování osobně. Dozvíte se třeba to, že opylovači mají přesně jeden den na to, aby rostlinku opylili, nebo jak nesmírně dlouho trvá, než se z plantáže dostane aromatický lusk k vám na stůl. Většinou to trvá déle než rok a celý proces zahrnuje nekonečné ruční přebírání schnoucích plodů. Potom teprve pochopíte, proč je vanilka hned po šafránu druhým nejdražším kořením na světě, dokonce ještě dražším než stříbro.


Nejlepší pikniková místa

  • Na západě ostrova si užijete piknik ve stylu posezení na plážích, a to především v Etang-Salé, Saint-Leu, La Saline-les-Bains, L’Ermitage či Petit Boucan.
  • I východ ostrova má co nabídnout. Krásná místa najdete u vodopádů Niagara v Sainte-Suzanne či Anse u Sainte-Rose nebo v parku Parc de Bois Madame u Sainte-Marie.
  • V cirkách (propadlých kalderách sopky Piton des Neiges) můžete příjemně posedět například na břehu říčky Fleurs Jaunes, na lesní cestě v kráteru Mafate či v lese Bébour Bélouve.
  • Pokud se ocitnete u Saint-Denisu, vyzkoušejte Colorado Park v La Montagne. Je to krásný přírodní prostor a výchozí bod pro mnoho pěších treků či projížďky na koních. K zahození není ani místo na stezce Pic d’Adam s hezkými výhledy na město a bujnou vegetací. Roste tu guava, tamarind, eukalyptus a spousta dalších dřevin.
  • Za zastávku rozhodně stojí také místo s názvem Le Belvédere de Bois Court, které se nachází ve výšce 1400 m na konci silnice za posledními domky ve vesnici nad městem Le Tampon. Čeká tu na vás úchvatný výhled na úpatí útesů Le cirque de Cilaos a na vnitrozemský ostrůvek Grand Bassin.
  • Divoký jih má pro vás přichystané úplné špeky. Jedním z nich je například mys La Pointe du Tremblet na pobřeží SaintPhilippe, krátce před Pointe de la Table. Velkým zážitkem je také návštěva botanického pokladu – nížinného tropického deštného pralesa Foret de Mare Longue, kterého již zbývá pouhých sedm procent z původní velikosti.

Na čem si můžete ještě na Réunionu smlsnout

  • Ti Punch – druhé nejoblíbenější pití hned po rumu arrangé. Jde o jednoduchý koktejl vyrobený z rumu agricole, limetky a třtinového sirupu. Nápoj tak trochu klame tělem, protože vypadá ovocně, ale ve skutečnosti není. Barvu získává z rumu a sirupu.
  • Poulet bitume – grilované kuře u stánku u silnice. Odtud se mu také někdy říká poulet la route neboli silniční kuře.

To nejlepší z trhů

  • Nejchutnější chayoty a broskve koupíte v Salazie.
  • Pro úžasné liči uhánějte do Bras-Canot.
  • Nejsladší guavy seženete v La Plaine-des-Plamistes.
  • Pro česnek si to namiřte do Petite-Île.
  • Nejlepší vanilkové lusky přivezete z Bras-Panon a Saint-André.
  • Na skvělých kokosech si pochutnáte v Saint-Paulu.
  • Kurkumu a šafrán si chválí na trzích v Saint-Josephu a La Plaine-des-Gregues.

Markéta a Michael Foktovi




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země