Starobylé tuniské město Súsa je jedním z největších turistických center země. Sice ne zcela úspěšně odolává všem vlivům, které přináší cestovní ruch, tvář staré části města ale zůstává doposud nedotčena. Medina s typickými orientálními uličkami působí příjemně zastarale, což odkazuje k bohaté minulosti, která vytváří jedinečnost tohoto místa a láká cizince k návštěvě.
Fasády domů mohou návštěvníka někdy odpuzovat – holé stěny bez oken vytvářejí dojem malých pevností. Pokud ale nahlédnete dovnitř, budete překvapeni. V nevalně vyhlížejících domech jsou pokoje bohatě vybaveny krásným nábytkem a vedle starožitné postele stojí obří plazmová televize. Představa, že se staré město úplně izolovalo od moderního světa, je tedy poněkud nepřesná. Samozřejmostí je pohostinnost místních obyvatel a důraz, který kladou na rodinné zázemí. Na rodinných oslavách či svatbách se sejde celé příbuzenstvo i sousedé a slaví za doprovodu hlučné kapely.
Někdy si můžete prodírání exotickým davem na tržištích celkem užívat, ale lépe je vycházet do ulic až večer. K nočnímu životu tady neodmyslitelně patří množství hospůdek. Muži zde většinou při sledování fotbalu, kterým jsou doslova posedlí, utrácejí své zisky vydělané na turistech, a co je sympatické, obejdou se bez alkoholu, což osamělému Evropanovi dodává v přeplněné putyce pocit většího bezpečí.
Uličky lásky ve starém městě jsou zřetelně odděleny od ostatních čtvrtí. O víkendech je poptávka po službách zdejších krasavic tak vysoká, že se před veřejnými domy tvoří fronty nedočkavých mužů. Nikdy mezi nimi neuvidíte cizince – tyto služby zde využívají pouze místní. Ani islám, který bojuje s prostitucí už půldruhého tisíciletí, není tedy v tomto odvěkém zápasu úspěšný.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 5/2008.
