Tragikomický, výborně vizuálně stylizovaný, ale i velmi zneklidňující je film Americká fabrika (American factory, 2019), který získal Oscara za nejlepší dokument. Přibližuje kulturní střet mezi čínským investorem v USA a jeho americkými zaměstnanci. K vítězství v prestižním klání mu podle všeho pomohlo i to, že je to první filmové dílo exprezidenta Baracka Obamy a jeho ženy Michelle, které vzniklo v jejich společnosti Higher Ground Productions. A toho se dá politicky, marketingově i společensky dobře využít.
Celovečerní dokumentární příběh American Factory, který zobrazuje uspěchaný svět 21. století, je svým způsobem paradoxní. Na jedné straně stojí nenasytný, expanzivní a totalitními způsoby prošpikovaný čínský kapitalismus, který je ale řízen komunistickou stranou. Na druhé straně vidíme liberální a překvapivě nekapitalistický přístup Američanů k práci a životu. Dílo ukazuje zásadní kulturní střet, doslova válku světů a otevřený střet civilizací, který na mnoha místech světa právě probíhá. Současně také dílo naznačuje, kam se asi bude v nejbližší době ubírat průmyslová výroba, která bude postupně automatizována a robotizována a připraví tím o práci mnoho lidí v klasických profesích.
Příběh popisuje v mnohém odvážný a současně kontroverzní počin předního čínského výrobce automobilových skel Fuyao (patří mezi největší ve svém oboru, produkuje až čtvrtinu těchto výrobků na světě a jeho skla se prodávají i v České republice), který se rozhodl investovat stamiliony dolarů do před lety zkrachovalého závodu společnosti General Motors v malém americkém městě Moraine ve státě Ohio. Byla to spása pro místní nezaměstnané, ale současně i vstup do neznáma.
Číňané si, jak ukazuje dokument, přivezli do Ameriky nejenom své zaměstnance, ale i pracovní návyky a způsoby jednání, které jsou pro západní svět v mnohém neakceptovatelné. Odmítají odbory, nechtějí slyšet o tom, že se pracuje pouze 8 hodin denně, že lidé mají v sobotu a v neděli volno a že jsou někdy nemocní. Snaží se i do výroby v USA vnášet vojenský dril, chovají se k zaměstnancům nesmlouvavě a provázejí to i nepřijatelnými narážkami na vzhled amerických pracovníků. Zajímavé je, že to čínské vedení v dokumentu ani nijak nemaskuje a při návštěvě Američanů v mateřské firmě v Číně jim předvádí, že zaměstnanec se někdy rovná „otrok“. A že navíc to vše řídí totalitní komunistická strany, která dbá i na správnou výchovu a to, že zaměstnanci mají především „držet hubu a krok“ a plnit normy za jakýchkoli okolností. To samozřejmě vyvolává v „americké fabrice“ neustálé spory a konflikty a vedlo to dokonce i k velkým pokutám, které americké úřady firmě Fuyao udělily kvůli porušování bezpečnosti práce.
Dokument, který byl natočený v angličtině a mandarínštině, je pozoruhodný i tím, že Číňané se nechali filmovat i u věcí a projevů, které jsou pro západní společnost v podstatě nepřijatelné. Proč k tomu svolili, zůstává záhadou. Příčinou může být to, že chtěli ukázat, že dokážou na rozdíl „od nás“ pracovat úplně jinak, a přitom mimořádně efektivně. Investice do fabriky v Moraine by se jim navíc mohla ještě více vyplatit, protože některé jejich závody v Číně momentálně stojí kvůli nebezpečnému koronaviru.
Film Americká fabrika přilákal velkou pozornost i tím, že je to první filmová produkce amerického exprezidenta Baracka Obamy a Michelle Obamové v jejich společnosti Higher Ground Productions. A hned si odnesla prestižního Oscara.
Americká fabrika (American Factory, 2019); režie Steven Bognar a Julia Reichert; hudba Chad Cannon; 110 minut; distribuce Netflix.
