Komiksy jsou skvělé médium, kde mohou autoři s relativně malou produkcí dosáhnout nevídaných divů. Tak třeba oslavovaný francouzský scenárista Xavier Dorison se rozhodl napsat pastiš Bílé velryby v kulisách vikingského severu. A ještě se to jmenuje Asgard.
Xaviera Dorisona u nás netřeba představovat. V nakladatelství Crew mu vyšly komiksy Dlouhý John Silver a Třetí zákon. Patří k miláčkům francouzského publika a projde mu úplně všechno. Tak třeba Asgard. Výjimečně nejde o sídlo bohů, ale o jméno hlavního hrdiny, který se narodil pouze s jednou nohou. Podle tradic měl být hned po porodu „utracen“, ale jeho otec se rozhodl vzdorovat bohům a pojmenoval jej po jejich zemi.
Posedlý lovem leviatana
Pak se posuneme o čtyřicet let, kdy už toho má Asgard hodně za sebou. Získal slávu, ztratil čest, zkrátka divoký život, o kterém toho moc nevíme. Ovšem víme to, že teď loví krakena. Krakena, který sužuje celý širý kraj, ničí lodě a zabíjí lidi. Jak se Asgard naučil podobné tvory lovit, se nedozvíme. Ovšem za tučnou odměnu se Asgard pustí i za tímto netvorem; úvod je krátký, hlavní zápletka začíná po pár stránkách.
Brzy to začne být osobní, protože nemusí jít o krakena, ale mohl by to být Jörmungand, had světa, který předznamenává konec světa Ragnarök. A s bohy má Asgard nevyřízené účty, protože podle jejich vůle měl zahynout hned po narození. Z Asgarda se velice rychle stává Melvillův Achab, taktéž s jednou nohou, stejně posedlý lovem leviatana, prokletí a osudu.
Hra se světlem a stíny
Dorison ovšem nemá ani zdaleka tolik prostoru jako slavný romanopisec. Celý příběh se odehrává na necelých 120 stranách, takže všechno musí jít o poznání rychleji. Rychlému spádu napomáhá i kresba Ralpha Meyera, kterému u nás doposud žádný komiks nevyšel. Jeho kresba je poměrně realistická, autor dobře ovládá hru se světlem a stíny, které zdařile vyvolávají atmosféru dávného severu, jen škoda, že česká verze vyšla v tisku poněkud tmavě.
Scenárista se zcela oprostil od vysvětlování hrdinovy posedlosti – ponechává jen jednu retrospektivní scénu, která ovšem není příliš přesvědčivá, a v zásadě se soustředí na vylíčení lovu na netvora se všemi jeho hrůznými zvraty (chvílemi jde spíše o Čelisti než o Bílou velrybu). Dorison je ale zkušený vypravěč a všechna úskalí příběhu si uvědomuje. Lov, i když je dlouhý, nevystačí na větší plochu než dvě francouzská komiksová alba. Příběh vygraduje ve správný okamžik a je ukončen tím jediným správným způsobem.
Příjemná jednohubka
Asgard je příjemná jednohubka a druhý svazek edice ERB nakladatelství Josef Vybíral, které se po starých českých komiksech (Strážci, Kraken a další) rozhodlo zabrousit do francouzských vod. Je tak dalším vydavatelstvím, jež sází na přesycenost trhu kostýmovanými superhrdiny. Zpracování knihy ve velkém formátu je velice příjemné, čtenáře ovšem zarazí vysvětlivky všeobecně známých vikingských/severských pojmů na straně jedné a na straně druhé pak nevyužití zavedené české transkripce (např. ponechání varianty Thor namísto česky zaužívaného Tóra – inu vliv Marvelu je tísnivý), což poněkud ruší zážitek.
Důležitost malých nakladatelů se zajímavou dramaturgií je pro malý český trh vysoká, a tak nezbývá než doufat, že se Josefu Vybíralovi podaří zaujmout publikum a představit další zajímavé evropské komiksy.
