Českého vydání se dočkal komiks Umbrella Academy. Zůstal mu sice z nepochopitelných důvodů anglický název, ale uvnitř už kniha přeložena je. Je to další z komiksů, které se vyskytují v knize Paula Gravetta 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete. Třeba všechny vyjdou česky dřív, než umřeme doopravdy.
Jedná se o superhrdinskou týmovku z roku 2007, ale poměrně netradiční, parodickou. Vše začalo toho večera, kdy jistý zápasník porazil v ringu vesmírnou oliheň, které „zasadil úder letícím loktem“. Ať už míní překladatel „letícím loktem“ cokoli, po celém světě se zčistajasna narodilo třiačtyřicet unikátních dětí. Sedm z nich vypátral vědec a mimozemšťan Hargreeves, který vytušil potenciál této drobotiny.
Dětští superhrdinové zachraňují svět
Následuje střih a desetiletí studentíci zachraňují Paříž před zombií Eiffelem, který se snaží odstartovat svou slavnou věž; ta je ve skutečnosti kosmickou lodí. Paříž je zachráněna, věž nikoli. Noví hrdinové dostávají odměnu – každý po kopečku zmrzliny. Střih.
Vlastní příběh začíná až po tomto poněkud překotném úvodu. Scenárista Gerard Way se posouvá v čase notně kupředu, do okamžiku, kdy umírá mecenáš Hargreeves. Děti už nejsou dětmi, ale rozhádanými dospělými s celou řadou traumat z dospívání a nejednou psychickou poruchou. Čtenář vytuší, že Hargreevesova výchova nebyla ani trochu idylická, navíc to věčné zachraňování světa také nechá pár šrámů na duši.
Ďábelský orchestr a divoká kresba
Inovativní na komiksu je právě to, že se příliš nezabývá genezí. První díl ze tří nás naopak přivádí do samého závěru příběhu, kdy má podle všeho dojít na konec světa. Ten bude navíc zapříčiněn nikoli zbraněmi, ale zvuky ďábelského orchestru. Proto také název knihy – Umbrella Academy: Apokalyptická suita.
Jak vidíte, Way má celou řadu báječně potrhlých nápadů, a tak mu při čtení odpustíte i trochu nesnadnou orientaci v tom, kdo je kdo – přece jenom jsme nedostali šanci si hrdiny oblíbit během jejich vývoje a dospívání. Navíc je Hargreeves od samého počátku oslovuje číslovkami, což k přehlednosti nepřidá.
Příjemné zběsilosti celého dílka pomáhá i kresba Gabriela Bá, o které můžeme napsat, že takhle by asi kreslil Mike Mignola, kdyby se hodně rozpumprdlíkoval. Je zároveň strohá i komická, nechybí jí nadsázka a skvěle ladí ke scénáři. Ten je podobně rozháraný – tragický příběh je prošpikován bizarními nápady, které pobaví, ale nejspíš se neubráníte pozvednutému obočí.
Celkové hodnocení? Éhhhh...
Umbrella Academy má celkem tři pokračování, čili se o hrdinech budeme mít příležitost dozvědět více. Prozatím se ve vzduchu vznáší příliš mnoho otazníků a celé dílo působí spíše jako rozverná hříčka než zásadní komiksové dílo.
Druhé pokračování na sebe snad nenechá dlouho čekat, protože autoři rozhodně umějí čtenáře navnadit, ale ani zde nejednají tradičně. Zatímco po přečtení jiných prvních dílů se natěšeně ptáme, co bude dál, zde je otázka položena opačně. Co bylo předtím, respektive mezi prologem a samotným příběhem? Snad to bude stát za to, když má jít o vraždu Kennedyho.
