Nesmrtelná túra do Compostely a Karel Horký – rytíř ulice

Nesmrtelná túra do Compostely a Karel Horký – rytíř ulice Zdroj: Archív

Compostela a Karel: Někdo to rád krvavý, někdo to rád Horký

Vynikající próza o osm set kilometrů dlouhé cestě z pera francouzského romanopisce, velvyslance a lékaře. A „sporťák“, který se zjevně minul povoláním, s erudicí historika Čechům objevuje význačného novináře první půle dvacátého století.

Nesmrtelná túra do CompostelyNesmrtelná túra do Compostely|ArchívJean-Christophe Rufin: Nesmrtelná túra do Compostely

„Poděkoval jsem mu a na útěku si v duchu říkal, že tato pouť je evidentně záležitostí pro ztřeštěnce a já bych měl zůstat na svých horských trasách. Bez zaváhání jsem se rozhodl podniknout cestu po Pyrenejích. – Týden nato jsem vyrazil do Compostely po Severní cestě.“ Takto popisuje Jean-Christophe Rufin, nositel dvou Goncourtových cen, svou poutnickou iniciaci a to, jak si ho svatojakubská cesta proti jeho vůli vybrala. Nesmrtelná túra do Compostely (v překladu Martina Pokorného ji před týdnem, v rámci takzvaného Velkého knižního čtvrtka, vydalo nakladatelství Prostor) vám poskytne výjimečný čtenářský zážitek, ať už se na pěší chůzi napříč Španělskem (a ideálně také kusem Francie) chystáte, nebo nikoli. Skvěle napsané kontemplativní pasáže, příjemná sebeironie, slovní humor nutící vás k chechotu v přeplněných dopravních prostředcích i lékařských ordinacích, pro dokreslení snímky z túry od Martiny Rajnochové, parádní papír i grafická úprava. Není divu, že má tahle na první pohled okrajová knížka reklamu v pražském metru. Po jejím přečtění se všichni sejdeme v prvním albergue jakožto novopečení jacqueticredencial v ruce a hřebenatkou na batohu. Nerozumíte? Přečtěte si!  

Karel Horký – rytíř uliceKarel Horký – rytíř ulice|ArchívŠtěpán Filípek: Karel Horký – rytíř ulice

„Mám v těch tanečních produkcích mezi vejci dobrý trénink, datující se již z okupačních dob, a dovedu dobře vycítit i dnes, co možno nebo nemožno tisknout,“ napsal romanopisci a publicistovi Karlu Konrádovi v roce 1963 kontroverzní novinář Karel Horký (1879–1965). Měl recht – prošel si vším možným, a jak sám rád říkal, „byl v nemilosti u všech režimů, které zažil“. V Edici Paměť, publikované nakladatelstvím Academia, vyšla bezmála tisícistránková, avšak čtivá a zajímavá kniha o tomto pozapomenutém velkém muži. Štěpán Filípek, zástupce šéfredaktora deníku Sport, v životopisné publikaci Karel Horký – rytíř ulice píše o jeho časopise Fronta, který svého času stál pevně proti prezidentu Masarykovi a tehdejší „Hradní klice“, vysvětluje, jak to bylo s Horkého krajním pravičáctvím a obviněními z fašismu, podává polemiky s Peroutkou, srážky s Čapkem, přibližuje osobní setkání a neshodu Horkého a TGM (jemuž posléze posměšně přezdíval např. „československý Dalajláma“) v chicagském hotelu Blackstone… Člověk si jen říká, proč těch pár desítek stran do tisícovky nedoplnily dobové obrázky a fotografie „hlavního hrdiny“. Zato na moderní marketing tato historická publikace nezapomněla: pokud rádi nasloucháte hlasům ze záhrobí, Horké novinky najdete dokonce na Twitteru: