Praha

Praha Zdroj: Profimedia.cz

Vzhůru Prahou zednářskou: Může se kniha stát za dva roky kultovní?

Vzpomínáte ještě na výborné průvodce starou Prahou Čekání na Golema a Cesta Pražským kruhem od Dana Hrubého, někdejšího dlouholetého redaktora Reflexu? Máte-li v lásce spíše Prahu magickou než Prahu turistickou a rádi se projdete v šlépějích historie, pořiďte si k zmíněným dvěma knížkám druhé, rozšířené vydání Prahy zednářské.

Před pár dny ji vydalo nakladatelství BVD a rovnou ji přímo na obálce označilo přívlastkem „kultovní“, což je po dvou letech od jejího prvního vydání zřejmý nesmysl. To však nic nemění na tom, že její autor Karel Sýs, básník píšící dnes i knihy o Praze konce 19. století nebo o atentátu na Heydricha a zapálený, leckdy až doruda rozpálený komunista, sebral zajímavosti z minulosti a současnosti českých zednářů a vede vás pražskými uličkami po jejich stopách.

 

Do které zednářské lóže docházeli J. S. Machar, Alois Rašín, Kamil Lhoták? Jak doba naložila s vysoce postavenými zednáři-politiky Janem Masarykem, Edvardem Benešem, Rudolfem Slánským? A co si o zednářích myslel pan Hitler? Sýsova populárně-naučná kniha je, nehledě na extrémně zajímavý předmět zkoumání, velmi dobře napsaná, plná odkazů, citací a (zaplaťpánbu) na rozdíl od mnohdy velmi agresivních textů čerstvého pětašedesátníka v Haló novinách prosta agitačních hesel.

 

Heslem jediným zde zůstává zednářské „Poznej sám sebe“, zásadní nejen pro zhruba šest stovek dnešních českých zednářů sdružených ve dvacítce lóží.