Nathaniel Mellors, Giantbum: Stage Three (Animatronics), 2008

Nathaniel Mellors, Giantbum: Stage Three (Animatronics), 2008 Zdroj: Foto: Sam Drake, Tate Photography, www.pq.cz

Rychle do Veletržáku! Pražské quadriennale je rachot

Ve Veletržním paláci a pak ještě asi na sto dalších místech probíhá Pražské quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Přehlídka tak rozsáhlá a neuchopitelná, že by jednoho skoro lákalo ji ignorovat. Což by ale byla chyba. Minimálně hlavní část ve Veletržáku totiž za návštěvu určitě stojí. Už jenom proto, že můžete celkem pohodlně procestovat svět, aniž byste opustili hranice Holešovic.

 

Veletržní palác ožil. Už to je úspěch. V jeho útrobách i blízkém okolí se potulují stovky mladých lidí, na nichž na první pohled poznáte, že mají (nebo by aspoň chtěli mít) něco společného s uměním. Češtinu uslyšíte spíš vyjímečně.

 

 

V několika patrech budovy, ve které jindy narazíte maximálně tak na svůj stín, je seskládáno několik desítek „národních expozic“. Tedy jakýchsi malých scénografických pavilónků, jimiž se zde prezentují jednotlivé státy. Každá země pojala vyhrazený prostor jinak, většinou se jedná o architektonicky na míru vyřešené ukázky konkrétních divadelních scén. Celé to působí trochu jako miniatura EXPA. Jen s daleko menším rozpočtem a bez pompy. Dvě patra jsou věnována studentům. V podzemí je výstava „extrémních kostýmů“ (např. šaty z podprsenek, nábojnic či z vlasů) na střeše najdete terasu s barem. Velice příjemným barem.

 

Pražské quadriennale se koná každé čtyři roky už od roku 1967. Patří mezi největší přehlídky svého druhu na světě. V pondělí vyhlášenou Zlatou Trigu za nejlepší expozici si letos z Prahy odveze brazilský tým, ale to je vlastně vedlejší. Důležité je, že desetidenní smršť výstav, performancí, divadelních představení, work shopů, přednášek a diskuzí končí až v neděli 26. června.