Plukovník Kaddáfí střílí do vlastních lidí, Jiří Paroubek stále píše blogy, a já přesto mám ještě horší zprávu: nedělní 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem na ČT 1 sledovalo 1,7 miliónu lidí.
Budu potřebovat nějaký čas, abych se s tím šokem vyrovnal: scenáristické, režisérské i herecké peklo s Donutilem v čele, kde si šedesátiletý narcistní mistr nalepuje kníry, kadeří šedivé vlasy, pubertálně mutuje či osahává mladé herečky, totiž trumflo nejen novou SuperStar na Nově, ale i spoustu jiných TV hříchů – třeba tureckou pomstu světu Tisíc a jedna noc.
Pro nás veřejnoprávní TV diváky, kteří i za Donutila každý měsíc povinně posíláme ČT peníze, je to bohužel hned několik špatných zpráv najednou. Zaprvé - že zločin jménem 3+1 zřejmě už nikdy nezmizí z veřejnoprávní obrazovky, i kdyby sám Donutil dodržel své slovo, skutečně odešel „na uměleckém vrcholu“ a nikdy již nenatočil ani jediný „triptych“. ČT totiž nyní reprízuje staré díly. A dokud nevymře jistá část jejích zaměstnanců, bude to určitě s radostí dělat dál.
A konečně zatřetí – vsadím se, že po Donutilově úspěchu na ČT na sebe nenechá dlouho čekat ani nějaká komerční obdoba 3+1, v ekonomii se tomu říká kumulovaný efekt. A jak znám komerční televize, vytěží tento hezký český umělecký žánr, jak to jen ony umí. Rozdíl bude jen v tom, že na ČT aspoň věděli, že za naše vlastní peníze to s něčím jako 3+1 nesmí přehnat, takže nám mistra dopřávají jen čtvrtletně. Na Primě či Nově ale žádné veřejnoprávní slitování neznají. Podívejte třeba na Ulici.
