Česká filharmonie našla pod stromečkem šéfdirigenta. Má radost?
Lepší dárek pod stromeček nemohla Česká filharmonie dostat. Její generální ředitel David Mareček zčerstva splnil jeden z úkolů, jejž si při svém vstupu do úřadu před čtvrt rokem uložil, a dva dny před Štědrým dnem oznámil, že od září roku 2012 se ujme postu šéfdirigenta Jiří Bělohlávek.
Odborníci se shodují, že je to skvělá volba. Někdejší žák a spolupracovník legendárního šéfa ČF Václava Neumanna působí od roku 2006 více než zdatně na prestižním postu šéfdirigenta Symfonického orchestru BBC. Za rok mu doběhne smlouva, máme štěstí. Jeho osoba je momentálně asi jediná, která obsahuje oba předpoklady, bez nichž se „první národní orchestr“ zřejmě neobejde: je to Mistr a je to Čech.
Vskutku, chce se říct, že Česká filharmonie nemohla lepší dárek pod stromeček dostat. Je otázka, jestli o něj vůbec stojí. Vždyť mezi jejími členy jistě dodnes sedí řada těch, kteří před dvaceti lety v tajné volbě poslali Jiřího Bělohlávka po dvou letech spolupráce k šípku. Bělohlávek tehdy hlasování zpochybnil a vzápětí se — na protest — vzdal funkce. Orchestr si vybral Němce Gerda Albrechta, jehož působením započala umělecká krize orchestru, během které mu vysoká prestiž a první liga zmizely kdesi za horizontem.
Co je paradoxní? Během těch dvou rozhádaných a částečně i promarněných desetiletí hráli v nespokojenosti a kverulování první housle … právě muzikanti.
