Představte si, že vám přijde esemeska s adresou, vy se tam vypravíte a stanete se tak jedním z aktérů „Domácího festivalu“. I takovéhle speciality můžete zažít na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Křišťálová Lupa - poděkování|Vypadá to asi takhle. Komu je málo sledovat filmy normálně a vcelku anonymně v kině, může se přihlásit jako zájemce o Domácí festival. Pokud bude dostatečně rychlý a bude mezi prvními deseti, patnácti či dvaceti (podle kapacity dané domácnosti), obdrží konspirační zprávu, kdy a kam se dostavit. Tam už bude čekat hřejivá náruč Jihlaváků, teplo rodinného krbu, papuče na přezutí, „dobrá brazilská káva“... Někdo i chlebíčky namaže. Pak dorazí režisér a osobně pustí svůj film. Po projekci se nikam nespěchá, naopak se spočine a v družné atmosféře se debatuje o filmu. Loni například režisér Peter Kerekeš navařil jednu z válečných specialit, které se servírují v jeho filmu Jak se vařily dějiny.
Na Domácím festivalu bude k vidění díl věnovaný Janu Rumlovi. Fanoušci exaktních věd si mohou přijít podiskutovat nad filmem CERN aneb továrna na absolutno. Zajímavá debata se jistě rozvine i nad filmem Cigarety a písničky, který pojednává o setkání rómských muzikantů s profesionálními hudebníky, nebo nad Skvělou příležitostí, což je film Víta Janečka o Mongolech žijících v Česku. Projekce filmu Video kazety pak slibuje speciální večer, který by se mohl překlopit v solidní mejdan. Takové už to bývá na festivalu dokumentů v Jihlavě. Neformální.