Pastor z Floridy nemyslel, tak zaplatí. Slavný Terry Jones, který chtěl na výročí teroristických útoků 11. září pálit výtisky koránu, teď možná bude muset zaplatit za bezpečnostní opatření spojená s touto plánovanou a nakonec neuskutečněnou akcí v přepočtu 9,5 miliónu korun.
Pastor si nakonec pálení rozmyslel, když byli všichni proti, i Obama. Ostatně si tím Terry možná ušetřil technickou blamáž, protože, jak známo, knihy hoří dost mizerně, svazky drží pohromadě. Ohoří trošku jen okraje a jinak nic moc. Vím, co říkám, když jsem měl v adolescenci nejhorlivější katolické období, pokoušel jsem se s kamarádem spálit spiritistickou knihu Dopisy Juliiny – Světlo z onoho světa a bylo s tím dost práce, Julie vzdorovala ze všech sil.
Jak asi padesát věřících pastorovy obce zaplatí tolik peněz, je dost otázka. Vlastně asi není, dá se čekat, že nezaplatí nikdo nic. Duchovní dostal dost pitomý nápad, ale koneckonců nemůže za to, že policie nasadila do akce kvůli němu skoro tři sta lidí.
Vzato čistě z hlediska svobody projevu si pastoři mohou pálit libovolné množství knih, pokud ty knihy jsou jejich a nezapálí při tom celé město. Je tady však vidět rozdíl mezi evropskou a americkou zkušeností. Používá se pro to výraz, který miluji, totiž vůně kontextu. No můžete tomu říkat třeba taky smrad kontextu, podle okolností.
Pro nás je pálení knih nevkus, nacisté pálili knihy. Jak se jim to technicky dařilo, těžko říci, ale některé národy jsou technicky vyspělé a vědí, jak na to. Evropan ví, že pálit knihy nemá smysl, protože myšlenka je nehmotná a ohořelý papír nehraje velkou roli. Kniha je na popel a myšlénka – šup svobodně do světa a už si tam poletuje.
Knihy také pálí ti, co si nejsou jisti, že by lidé po jejich přečtení ještě zastávali ty správné názory, míněno ty jejich. Tak třeba i dětem je třeba zakazovat vidět nahá ňadra i v trafice, ačkoliv to ještě nedávno byli kojenci a dost o tom vědí.
Pak je tu americký pohled, že totiž máme mít svobodu projevu, a když si někdo může dovolit pálit tu americké, tu izraelské vlajky, tak proč ne třeba nějaké spisky. Lepší pálit knihy než lidi, třeba se tím paliči trochu odreagují a dají pokoj. Dnes pálíte vy, zítra my, hlavně nezašpinit sousedovi zahradu. Pochopitelně, pokud hrozí, že kvůli vašemu mluvení a pálení někdo začne řádit, je třeba to vzít v úvahu. Když papež pronesl pár slov o historii islámu, někteří muslimové šli a vypálili anglikánský kostel. Proč anglikánský, když to řekl papež, těžko říct, asi k nim ještě nedorazil TV seriál Tudorovci. Pro nás je taky mešita jako mešita, kdo se v tom má vyznat.
Než se budeme smát pastorovi a muslimům, je dobré připomenout, že pokud jde o knihy, některé věci jsme si v Evropě nevyřešili dodnes. Tak například nedávno prohrála česká společnost KMa, s. r. o., spor o to, jestli smí vydat česky Hitlerovu knihu Mein Kampf. Ukázalo se, že autorská práva má bavorské ministerstvo financí. A to nechce vydávat Hitlerovu knihu ani pro vědecké účely. Proč? Bojí se snad ministerstvo, že se lidé nakazí myšlenkami Vůdce? To by bylo pětašedesát let po válce dost na pováženou. Nebo mají pocit, že by to byl nevkus? Tenhle argument bych chápal. Jenže až bude Hitler 70 let po smrti, bude si ho každý vydávat podle libosti, autorská práva propadnou. Hraje těch pár let takovou roli?
Na jedné straně je tu chladná racionalita, jež říká, že si můžeme tvrdit, co chceme, na druhé je tu velmi jemná záležitost, která se týká lidských citů. Nemohu pálit knihy a nemohu si žvanit, co mě napadne, protože to někomu způsobí problém.
Pastor Jones byl příliš horlivý. Pálit knihy nemá smysl, stejně jako nemá smysl je zakazovat. Mohou být sice ulhané až na půdu, ale v jedné věci mají pravdu, že zachycují přesně něčí bludy, a v tom jsou pravdivé. Vytiskněte to, dejte do knihoven, a pokud to chcete definitivně umrtvit, udělejte z toho maturitní otázky. A bude pokoj.
