Nemám žádné jméno: Příběh z terezínského ghetta | Reflex.cz
nahoru

Nemám žádné jméno: Příběh z terezínského ghetta

Milan Tesař25. září 2010 • 11:07
Nemám žádné jméno: Příběh z terezínského ghetta
foto: Archív Evžena Hilara a Jiřího Pavla

V novém Reflexu vychází causa o osudu české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové, která byla od svých patnácti do sedmnácti let v terezínském ghettu.

 

Prezentace její knihy Nemám žádné jméno, která byla svého času mezi nizozemskou mládeží populárnější než slavný Deník Anny Frankové, proběhla až v minulém týdnu. Zdá se to nelogické?  Knihu Nemám žádné jméno totiž už třicet let provází spor o to, kdo je jediným autorem knihy.

 

Syn Dagmar Hilarové Evžen má jasno: „Knihu napsala moje máma a to, že se za autorku prohlašuje holandská spisovatelka Miep Diekmannová, je literární loupež století.“ Před několika lety se začal probírat pečlivě uspořádanou pozůstalostí po své matce. V jedné krabici našel obálku s nápisem „K případné expertize. Nedávat z ruky!“ a  matčino prohlášení, že je jedinou autorkou knihy.

 

Podívejte se na rukopisy Dagmar Hilarové ve fotogalerii.

 

Reflex případ sledoval a v novém čísle mimo jiné přináší svědectví nejdůležitějších osob. Prostor pro vyjádření dostala také překladatelka Olga Krijtová a samozřejmě spisovatelka Miep Diekmannová.

Co o knize Nemám žádné jméno, řekla, se dočtete v posledním Reflexu.


Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Šarlatán prodával lék složený z vody za 500 korun. JXD i s kamerou vyhodil za čtyři minuty
PREMIUM X Karel Steigerwald: Rok 1969, druhý rok hanby, vrcholil srpnem
PREMIUM X Srpen 1968 a 1969: Fotograf a režisér Josef Ráž vzpomíná na chvíle, kdy šli Češi proti Čechům
PREMIUM X Evangelium podle Mansona: Pologramotný vůdce sekty, vrah, co nezabíjel, a miláček popkultury
PREMIUM X Proč miluju Dalmácii aneb Malé vyznání velkého českého dovolenkáře středního věku

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější