Božena Němcová

Božena Němcová Zdroj: Archív

Vévodkyně s krycím jménem Božena Němcová

Chtělo by se říci, že nejznámější českou spisovatelkou je Rakušanka. Nepředbíhejme však událostem.

 

Kdy se „Božena Němcová“ narodila, vůbec nevíme. Často uváděné datum 4. 2. 1820 je falzum. Když 1821 odjížděla se svými údajnými rodiči z Vídně do Ratibořic na panství „kněžny Zahaňské“ (ve skutečnosti Katharine Wilhelmine vévodkyně von Sagan), bylo jí patrně pět let. V České Skalici (tehdy Böhmisch Skalitz) chodí v letech 1824–1833 do školy. Kdyby se narodila 4. 2. 1820 ve Vídni, nastupovala by do školy v České Skalici jako čtyřleté děťátko. To je absurdní nonsens.

 

Odložme nyní různé vlastenecké imaginace a podívejme se na dokumentaci vídeňského Staats- und Hofarchiv. Ze zápisu v knize narození ze 4. 2. 1820 (to už ale byly „Boženě Němcové“ asi čtyři roky) je uvedeno, že se jmenuje Barbara Betty Novotná. Otec uveden není. Její matkou by tedy měla být česká služka Theresie Novotná, sloužící toho času ve Vídni. Tím by se zdálo být všechno jasné: otec neznámý a matka česká služka – budoucí „Božena Němcová“ je deduktivně českou spisovatelkou.

 

Proč ale matka nechává zanést onen zápis jako falešné datum „narození“ až v roce 1820, když „dceři“ jsou patrně již čtyři roky? Neví snad vlastní matka, kdy se její jediné dítě narodilo? Nezná ani den, ani měsíc, ani rok? Jak je to možné, že děcko až do odjezdu do Ratibořic roku 1821 nemluví ani slovo česky, když údajná „matka“ je Češka?

 

Ne, nikoli. Theresie Novotná není matkou budoucí světové autorky Babičky. Děcko je jí pouze 4. 2. 1820 jako čtyřleté předáno do vlastních rukou, a aby je jako vlastní legitimovala, uvádí datum předání coby datum narození. O minulosti holčičky nic neví – lépe řečeno skoro nic. V létě 1820 se Theresie Novotná provdala za dolnorakouského hezouna Johanna Pankla. Ten mluví pouze německy a slouží coby kočí u „knížat Zahaňských“ (správně vévodů von Sagan). Bez váhání děcko adoptuje, a tím se stává budoucí spisovatelka „Božena Němcová“ rozenou Barbarou Betty Pankl a skutečně oslovuje panského kočího „tatínku“. Johann mohl být hypoteticky otcem Barbary a vzít si Theresii Novotnou v době, kdy „dceři“ byly již čtyři roky. Tím bychom mohli říci – „Božena Němcová“ je rakouskou spisovatelkou, neboť otec byl Rakušan, narodila se ve Vídni a do doby odjezdu z Rakouska do Čech vůbec česky neuměla.

 

Ona svůdná hypotéza má však dva velké zádrhely: Pakliže by byl Pankl otec a Novotná matka, musela by matka vědět, kdy se jí dítě narodilo, a uvedla by v zápisu i otce. Oba záznamy ovšem chybějí. Navíc Pankl nikdy nezaplatil ani korunu alimentů. Dedukce: Novotná neví, kdy se dítě narodilo, a panského kočího poznala až po 4. 2. 1820, tedy v době, kdy byly Barbaře již patrně čtyři roky. A potom je zde ještě jedna maličkost. Barbara Betty v době, kdy se dostává do rukou Novotné, sice nemluví česky, ale rovněž nemluví ani německy. Zřejmě čtyřletá holčička hovořila pouze francouzsky! A tady jsme u jádra problému. V té době se mluvilo ve Vídni francouzsky pouze v kruzích vysoké šlechty.

 

Sestra „kněžny Kateřiny Zahaňské“ Dorothea vévodkyně de Talleyrand-Périgord, provdaná za francouzského diplomata, měla během vídeňského kongresu v červnu 1815 mimomanželský styk a otěhotněla. Bývalý šéfredaktor mnichovského Českého slova a redaktor Rádia Svobodná Evropa, Jožka Pejskar, se problematikou zabýval a v londýnském archívu (British Museum) narazil v dokumentech o britské a francouzské šlechtě na pozoruhodný zápis o Dorothee vévodkyni de Talleyrand-Périgord: „She … bearing three illegitimate daughters, one of whom Barbara Betty born 27th March 1816 in Paris, was perhaps Bozena Nemcova, the great Czech writer, fathered by Charles Clam-Martinic, her lover at the Congress of Vienna. The two others, Antonine and Julie Zulmé, were born in 1825 and 1827.“ (Porodila tři nemanželské dcery. Jedna z nich byla Barbara Betty, narozená 27. března 1816 v Paříži, pravděpodobně vynikající česká spisovatelka Božena Němcová, jejímž nemanželským otcem se stal hrabě Karel Clam-Martinic. Byla jeho milenkou v době vídeňského kongresu. Dvě ostatní nemanželské dcery, Antonine a Julie Zulmé, se narodily letech 1825 a 1827.) Dále zde byl zápis, že Barbara Betty byla roku 1820 předána „adoptivním rodičům“ baronům von Braun v Rakousku. V této rodině Theresie Novotná právě sloužila. Baronka Braunová patrně o děcko příliš nestála, a tak nakonec skončila nemanželská dcera vévodkyně de Talleyrand-Périgord v rukách české služky Novotné.

 

Syn „Boženy Němcové“ Jaroslav Němec (1842 - 1898), působící v USA, prý vlastnil rozvodový list své matky, kde jeho otec Josef Němec zakázal, aby v úředním styku používala jméno „Němcová“. Navrhuje tam, aby si vzala nazpět své „rodné jméno“. Tak tedy „Božena Němcová“ (tím vlastně pouze umělecké jméno), narozená 27. 3. 1816 v Paříži, umírá 21. 1. 1862 v Praze jako francouzská spisovatelka Barbara Betty vévodkyně de Talleyrand-Périgord, aniž by o tom ona i okolní svět cokoli tušily.