Už po desáté balím kufry na filmový festival do Cannes. Je to kupodivu stále stejně vzrušující a plné očekávání jako poprvé. Proč je dobré být v Cannes? Protože je to největší filmový festival na světě. Protože se Cannes stane na dvanáct dní (od 12. do 23. května) pupkem filmového světa. Protože tu bude prakticky každý, kdo ve světě filmu něco znamená. Protože tu člověk může vidět světové premiéry těch nejnovějších, nejambicióznějších, nejočekávanějších a nejslibnějších filmů. Protože nikde jinde nezažijete s filmem tolik radosti a tolik zklamání zároveň. Protože tu mají to nejlepší růžové víno a zaručeně čerstvé ústřice. Protože Cannes je v době festivalu neobyčejně bizarním místem, kde je možné prakticky všechno.
A na co se letos opravdu těším? Na nový film Woodyho Allena You Will Meet A Tall Dark Stranger, na novinku charismatického Mexičana Alejandra Gonzáleze Inárritu Biutuful a na to, jak se Oliveru Stoneovi podařilo po třiadvaceti letech navázat na film Wall Street jeho pokračováním, podobně jako Nikitovi Michalkovovi, který se sequelem Unaveni sluncem přichází po šestnácti letech. O tom všem vám budu psát.
