nahoru

Porcování berlínského medvěda

Darina Křivánková 22. února 2010 • 12:00
Turecký režisér Semih Kaplanoglu
Turecký režisér Semih Kaplanoglu
• foto: 
ČTK

V sobotu večer rozhodla porota vedená německým režisérem Wernerem Herzogem o tom, kteří tvůrci si odvezou trofeje z 60. ročníku Berlinale.

Zlatý medvěd – nejlepší film

Turecký režisér Semih Kaplanoglu Turecký režisér Semih KaplanogluFoto ČTK
Bal (Med)

Režie: Semih Kaplanoglu

O tureckém snímku se mluvilo jako o možném kandidátovi na vítězství. Ne snad proto, že by byl tak úžasný, ale proto že příběh malého chlapce ze zastrčeného kouta světa více méně odpovídal tomu, co festivalové poroty obvykle oceňují: dojemná story, sociální téma, exotické záběry…

 



 

 


 

Velká cena poroty

Rumunský režisér Florin Serban Rumunský režisér Florin SerbanFoto Reuters
Eu cand vran sa fluide, fluide (Když si budu chtít písknout, písknu)

Režie: Florin Serban

Rumunský příběh chlapce, který projde pasťákem a snaží se zařadit do života, představuje další oblíbený festivalový model: druhá šance, okraj společnosti, navíc rumunský kontext. Od té doby, co na festivalu v Cannes zabodoval film 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny, jsou Rumuni v kurzu. Právem, natočili několik skutečně pozoruhodných filmů, v jejich světle je teď ovšem na rumunskou kinematografii nahlíženo tak nějak paušálně vlídně.

 


 

Stříbrný medvěd – Cena za režii

Producenti Alain Sarde a Robert Benmoussa přebrali cenu za Romana Polanského Producenti Alain Sarde a Robert Benmoussa přebrali cenu za Romana PolanskéhoFoto EPA
Roman Polanski (The Ghost Writer)

Tak tady evidentně účel světil prostředky. O kvality Romana Polanského se netřeba přít, jeho The Ghost Writer je ovšem – sice kvalitní – ale stále jen solidně řemeslně odvedený žánrový film. Nic převratného, nic objevného, ani zvlášť invenčního. Udělení ceny lze tedy vnímat jako podporu kolegovi, který dlí v domácím vězení. Pro Oscara si před pár lety nejel, aby ho v USA nezatkli. Když se naposledy vypravil na festival, tak skončil ve vězení. Teď má alespoň Stříbrného medvěda.

 


 

Stříbrný medvěd – Cena pro nejlepší herečku

Japonská herečka Shinobu Terajima Japonská herečka Shinobu TerajimaFoto EPA
Shinobu Terajima (Caterpillar/Housenka)

Japonský film o válečném veteránovi, který v bojích přijde o ruce, nohy, sluch i hlas, vzbudil na festivalu nepříliš nadšené reakce. Ve filmu se silným protiválečným akcentem se kupodivu nešetřilo explicitní erotikou, jíž se veterán neustále domáhal (jediný funkční úd, jež mu zbyl, byl ten rozmnožovací). Herečka to v tomhle filmu neměla lehké. K ceně blahopřejeme.

 

 


 

Stříbrný medvěd – Cena pro nejlepšího herce

Ruský herec Grigory Dobrygin, ruský režisér Alexei Popogrebsky a ruský herec Sergei Puskepalis Ruský herec Grigory Dobrygin, ruský režisér Alexei Popogrebsky a ruský herec Sergei PuskepalisFoto ČTK
Grigory Dobrygin a Sergei Puskepalis (Kak ja provel etim letom/Jak jsem prožil tohle léto)

O ruském filmu se mluvilo opravdu hodně, především proto, že ho nikdo nepochopil: dva muži na meteorologické stanici kdesi v zemi věčného ledu a drama mezi nimi způsobené rodinnou tragédií jednoho z nich. Přesné okolnosti jejich konfliktu jsme sice neodhalili, ale přesto šlo o velmi silný zážitek. Mohl za to především kameraman Pavel Kostomarov.

 


 

Stříbrný medvěd – Cena za umělecký přínos

Pavel Kostomarov (Jak jsem prožil tohle léto)

Jsou okamžiky, kdy jsou filmoví kritici s festivalovou porotou výjimečně za jedno.

 


 

Cena ekumenické poroty a Cena CICAE

Režisér Jan Hřebejk Režisér Jan HřebejkFoto ČTK
Kawasakiho růže

Režie: Jan Hřebejk

O Kawasakiho růži se na Berlinale mluvilo opravdu hodně a dvě ocenění ze tří možných, jež může film zařazený do sekce Panorama (druhá nejsledovanější po hlavní soutěži) získat, jsou toho důkazem. Na rovinu: v hlavní soutěži by Kawasakiho růže rozhodně ostudu nedělala. Cenu ekumenické poroty udílenou především snímkům s duchovním, lidských a sociálním poselstvím získal Hřebejkův film spolu s vítězným indickým Medem, k tomu si ještě mohl přičíst cenu Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu. A pak, že je Hřebejk komerční.