Pojďme to všechno přepočítat!

Pojďme to všechno přepočítat!

Pojďme to všechno přepočítat!


Řadu let jsme v Praze svědky úspěchů, někdy však i neúspěchů zelené lobby. Jak je to v aktuálním případě pražského Střeleckého ostrova?

Řadu let jsme v Praze svědky úspěchů, někdy však i neúspěchů zelené lobby. Ta je všeobecně shovívavěji přijímána než nenáviděná lobby betonová. Obě se navíc patrně musely logicky naučit spolu vycházet a existovat a paradoxně si i pomáhat. Přesto jsme na některé kroky zelené lobby opravdu alergičtí.




V poslední době byly viditelné dvě velké kauzy – před několika lety šlo o přebudování zeleně na Karlově náměstí (dočasně odloženo) a nyní jsou to úpravy Střeleckého ostrova, o nichž se hovoří stran disharmonických detailů již více než rok (kino, schody, výtah atd.).


Kouzlo Prahy podtrhuje stovky let harmonicky vklíněná zeleň. I proto je pro mnohé asi velkým překvapením, že celá řada míst byla ještě před padesáti až sedmdesáti lety takřka holá, před sto lety dokonce dozajista. Stráně, louky, ostrovy, to vše se chlubí poměrně mladou zelení, která logicky mohutní, stárne, občas bývá nemocná (i nevyléčitelně). Ať je to jakkoliv, přinesla Praze nádherný kolorit – obal, ve kterém se architektonické i urbanistické perly, shromažďované od středověku do 19.století, skvějí jako v nádherné ochranné i zdůrazňující kytici.

Takové stromy, jež často startovaly ke své kráse a prvním létům mohutnění v době bez spalovacích motorů i bez přínosu globálního oteplování, jsou často těžko nahraditelnými unikáty. Jejich kvalita je mnohovýznamná, jak uvedu dále, převládá však pocit libosti nad jejich krásou, dokonalostí, začleněním… Pozor, to nenechte stranou, protože pro vaše psychické zdraví, které je ve velkých městech (v Praze zejména) atakováno nesmírným množstvím záporných podnětů a útoků, je pocit libosti nutným vyrovnávacím prvkem. Pokud ten, kdo za město ručí, kdo je vede a spravuje, si nevšímá i těchto kvalit (a to schválně vynechávám, že po krachu pražského strojírenského průmyslu roli zeleně přijal a potřebuje průmysl nástupnický – turistika), pak je tu chyba. Zásadní.

Sdružení Arnika a Centrum pro podporu občanů, zajímající se v Praze o problémy životního prostředí, obtíže vznikající dynamickým rozvojem města i ochranou památek, spočítalo pomocí odborníků, že vykácení třetiny stromů při chystaném přebudování Střeleckého ostrova (jde o čtyřiaosmdesát zralých dřevin) by znamenalo škodu půl miliardy. Počítal se jen měřitelný produkt – například klimatizační funkce stromů, produkce kyslíku, čištění a retence vody a kapitálovou hodnotu biodiverzity. Navíc se spočítalo, že souhrnná plocha korun stromů určených k pokácení, činí více než sedm tisíc metrů čtverečních. Jak Arnika zjistila, z výše uvedeného počtu stromů ke kácení plánovaných je nemocných pouze třicet sedm. Pozor, v současné době požádal starosta Prahy 1 o oficiální přehodnocení původního záměru.

Možná, že rozhodla čísla, která jsou zajímavá a ve svém dopadu nepříjemná. Spočítá však někdo, kolik stojí ony pocity libosti, kolik nám přinese pohled na onen nádherný ostrov s korunami jeho statných stromů?

Závěr je ale možná šokující a tak trochu pro všechny strany nepříjemný: počátkem dvacátého století byl celý Střelecký ostrov jednou obrovskou fungující výletní restaurací s parkety a podii... a samozřejmě s velkou střelnic. To je ale rána!





Přesto je asi pro nás všechny zajímavé, jaká je roční hodnota služeb, které poskytuje 84 stromů na Střeleckém ostrově, určených
k pokácení:


Klimatizační funkce                   11 844 000,– Kč
zadržování a čištění vody           12 055 500,– Kč
produkce kyslíku                        2 467 500,– Kč
Roční hodnota biodiverzity           1 008 912,– Kč




Další články z rubrikyJINÉ MĚSTO