Tomáš Kůs, mimo jiné organizátor festivalů autorského textu Slam Poetry, vydal svou již třetí sbírku poezie. Jmenuje se prozaicky: Spižírna. Co pro nás autor sbírek Teplo zima milovat a Příbytky připravil tentokrát?
Kde se vzal Pegas ve spižírně – pardon, ve Spižírně? Dle svědectví se Pegasové obvykle prohánějí za měsíčního svitu na mořských nivách nebo v zamžených poříčních luzích, případně na horských pahrbcích a paloučcích pod lesnatými kopci. Tomáš T. Kůs však pro ně má řezanku ve spižírně! Takový jev zasluhuje podrobné poeticko-mytografické zkoumání, i pustil jsem se do bádání. Vzhůru, vydejme se do Spižírny, co tam najdeme mezi kompoty, šrůtky salámů a lahvemi rozličných obsahů!
Ve střídmých verších básní Spižírny se s nadprůměrnou frekvencí objevují pojmenování lůžkovin – duchny, postele, prostěradla, polštáře, župany, pyžama a peřiňáky jsou hlavními hrdiny básní T. T. Kůse. Sourozenci v jedné posteli, po bradu přikrytá postava, s rukama poslušně na peřině, do pyžama olejové tmy, a zahazuje noční košili, do vlastní ložnice cizího světa, probudí se, téměř spí, na hladině peřiny měsíc, žena vklouzne pod peřinu, úsečka spánku, celý den zůstaneme v posteli, těžké duchny přitáhneme až pod bradu, namačkané jak poslední polštář, v peřiňáku, leží mu doma na posteli, vrátit se s košem, až když spí, miluju tě, i když spím, bunkr z prostěradel, tam vzadu se bojí spát, aby nezasnil, hned spí jak o nemoci, županu přivykl jak lžíce kaši, zdají se ztráty…
V osmačtyřiceti básních tolik spacích metaforických spojení vypovídá spíše o přítomnosti Morfea či Thanata než Pegase. Anebo byl Kůsovi poetickým východiskem hrdina Palmström z básně Christiana Morgensterna, vleže na posteli z duchen stavějící dramatické sochy, a jen co se jimi pokochal, osměliv se boří je a obratem tvoří zas nové?
Kůsovy verše jsou příliš krátké a spavé, jakoby u konce s dechem, příznakové více pro sedánky u psychologa. Dvě básně sbírky Spižírna mají příznačný titul: 39,2 °C a 36,6 °C . Možná poetické vyjádření Kůsovo vyjadřuje hypochondrický stav autorův. Obzvlášť když se ani v jedné básni sbírky řádně nemihne ženský podolek, natož milenka vzývaná, opěvaná, ctěná, či kletá – je to na pováženou! Lyrika jest Músy Poesie šat i vnada, ovšem když poeta vsadí na zívání místo na vzývání – patří mu leda dík za erotické střelivo báječně opeřené…Pegas patří mezi plaché bájné tvory. Koncem léta jsem seděl vprostřed hvězdné noci u okna a řádně bánil, když na nebi zazněl mocných křídel šum. Letěl k jihu – snad k pohádkovému Neuschwansteinu, co já vím?
Takže Pegasové jsou – jen T. T. Kůse tentokrát nenavštívili.
Tomáš Kůs:
SPIŽÍRNA
Vydalo nakladatelství Dauphin
2009, 58 stran.
Sledujte rubriku LITERATURA
