V čem tkví dlouholetý úspěch tohoto dětského komiksového fenoménu? Pro generace mladších žáků jsou Myšpulín a spol. Rychlými šípy i Cimrmanem.
Tak Čtyřlístku je čtyřicet. Výtvarník Jaroslav Němeček prý dal tuhle partičku dohromady poté, co se v roce 1968 dostal na Západ a byl „šokovaný, jak jsou tam barevné časopisy“. Takže za to vlastně může i Dubček. Za to, že už čtyřicet let jsou Myšpulín, Fifinka, Pinďa a Bobík z Třeskoprsk součástí dětství téměř každého českého dítěte.
Prvních šest příběhů napsal tehdy pětadvacetiletý ilustrátor sám, dalších 150 je z hlavy Ljuby Štíplové, v současné době se na tvorbě příběhů podílí celý tým, který čítá na patnáct lidí. První byly Vynálezy. Vlastně jen takový poklidný začátek. Ale od druhého čísla se už čtveřice více či méně roztomilých zvířátek rozjela naplno. Mezi piráty, na tajemný hrad, do vesmíru, na Divoký západ a do polárních krajů. To vše v roce 1969.
Ano, už svou komiksovou podstatou je to vlastně brak. Brak ale v tom nejlepším možném slova smyslu – brak kvalitní, ať to může znít jakkoli paradoxně. Čtyřlístek byl v dobách svého vzniku v socialistickém Československu komiksovým průkopníkem. Především tím, že to byl samostatný komiksový časopis. Sice zaměřený na děti do deseti let, ale přece. Ale nebuďme nespravedliví, kreslené příběhy pro děti a mládež se tu a tam objevovaly. Například Rychlé šípy, v jejichž některých příhodách mnozí nacházejí podobnosti se Čtyřlístkem. Nezpochybnitelná konkrétní podobnost tkví dle mého soudu pouze v hloubce naivity, až hlouposti mezi Rychlonožkou a Bobíkem... Avšak paralela v podobě častého leitmotivu skryté (i otevřené) pozitivní výchovy mládeže zpřístupněné humorem je rovněž nasnadě.
A co je vlastně tak zvláštního a zábavného na příbězích zvířecí „fantastické čtyřky“? Co pravidelně nutilo kolem dvou set tisíc rodičů, aby pravidelně zásobovali svá robátka novými dobrodružstvími přechytralého Myšpulína, opatrovnické Fifinky, rychlonohého Pindi a plnoštíhlého a nepříliš chytrého Bobíka? (Pravda, nyní je to již jen kolem čtyřiceti tisíc prodaných výtisků, ale v jaké konkurenci.)
Jedna z odpovědí je jednoduchá. Většina dětí má opravdu ráda zvířátka. Ale to asi nestačí. Dobrodružství jsou „rychlá“ i pro opravdu pomalé čtenáře–začátečníky (nebo věčné začátečníky), v tom má dětský komiks oproti „normálním“ knihám nespornou výhodu.
Klíčem k úspěchu je zřejmě i jemné předivo mezizvířecích vztahů, které si i po čtyřiceti letech uchovává jistou dávku tajemnosti a zabývají se jím i dospělí. (Je možný sex mezi fenou a kocourem? Jsou Bobík s Pinďou homosexuálové? A mnoho dalších, daleko méně důležitých otázek.)
A potom je tu samozřejmě postava giganta mezi génii – kocoura „Práce Všeho Druhu“ Myšpulína. Jeho vynálezy jsou zkrátka nepřekonatelné. Jen je s podivem, že si díky nim zvířecí partička už dávno nepořídila lepší bydlení, auťáky a vůbec. Podezírám autory, že podvědomě vytvořili Myšpulína jako protipól Járovi Cimrmanovi. (Myšpulín vynalézá zjevně jako první, na patenty a kšeft ale kašle, Cimrman by patenty a kšeft chtěl, ale nikdy to nestihne.) Dost možná, že Myšpulín dokonce všechny své vynálezy vyhazuje na smetiště.
Přejme tedy do budoucna Čtyřlístku další a lepší život, další a lepší scenáristy (není asi sporu o tom, že raná éra byla nejlepší a v posledních letech příběhy trpí řídnutím kostí, což ale dětem zjevně nevadí) a méně pitomých příběhů o boji proti marihuaně, čehož se profesor Myšpulín dopustil v roce 2001 v příběhu Kdo s koho. A to prosím jen proto, že postavičku Bobíka z Němečkových příběhů pro opravdu malé děti použil magazín Tripmag (pro spíše dospělou čtenářskou obec), aby na ní demonstroval, jaké potíže mohou nastat lidem užívajícím drogy.
Ale i tuto epizodu Čtyřlístek šťastně přežil.
A nakonec si přejme, aby někdy v budoucnu pan Němeček konečně také odtajnil, jak to doopravdy chodí mezi Fifinkou, Myšpulínem, Bobíkem a Pinďou.
Související články:
TOP TÉMA:
CHŘUST, ŇAF, RUMC, ČTYŘLÍSTKU JE ČTYŘICET
(Milan Tesař – Reflex online, 20. 5. 2009) – v článku mimo jiné naleznete i reprodukce titulních obálek dvou úplně prvních sešitů Čtyřlístku z roku 1969
TOP TÉMA:
ČTYŘLÍSTKU HROZIL KONEC NĚKOLIKRÁT
rozhovor Reflexu s duchovním otcem a kreslířem slavného dětského komiksu Jaroslavem Němečkem
(Ondřej Šturma – Reflex online, 23. 5. 2009)
TOP TÉMA:
ČTYŘLÍSTEK POD KŮŽÍ FOREVER!
(Kristýna Prošková – Reflex online, 22. 5. 2009) – fejeton o věčném přátelství potvrzujícím velikost fenoménu Němečkova komiksu
Všechno možné i téměř nemožné o Čtyřlístku najdete na stránkách KNIHOVNIČKA ČTYŘLÍSTEK a také na oficiálních stránkách CTYRLISTEK.CZ.
