Patnáct nejzásadnějších alb rock'n'rollového Homéra
Mistr Bob vydal novou, tentokrát barově uvolněnou, Mexikem prodchnutou desku Together Through Life. Vy si můžete její recenzi přečíst v Reflexu 19/2009 (v prodeji od 7. 5., on-line dostupný od 14. 5.). Jak si povede v kontextu dosavadní tvorby (jen řadovek napočítáme 33) teprve uvidíme časem. Vojtěch Lindaur vám zatím nabízí svůj výběr patnácti nejzásadnějších Dylanových alb a osobního miniprůvodce:
THE FREEWHEELIN' BOB DYLAN (1963)
Po eponymním debutu (1962) je na druhém albu z Dylana už plnohodnotný skladatel, nejen zpívající básník, a ve svých dvaadvaceti se stává hlavním inspirátorem mohutné vlny amerického folku.
Ústřední píseň: Blowin' In The Wind, jednoznačně.
ANOTHER SIDE OF BOB DYLAN (1964)
Ve stejném roce nejdříve vyšlo The Times They Are A-Changin’ (ano, se slavnou titulní Časy se mění), ale až další LP je Dylanovým opravdu zásadním. Klíč k němu je nejen v titulu alba, ale hlavně ve verších skladby My Back Pages: „Kdysi jsem byl tak starý/Dnes si mnohem mladší připadám.“ Tematicky jsou písničky mnohem intimnější, výrazově Dylan naznačuje zásadní proměnu.
Další ústřední písně: All I Really Want To Do, It Ain’t Me Babe.
BRINGING IT ALL BACK HOME (1965)
Z někdejšího folkového hrdiny se stává vynálezce nového pouličního zvuku, jemuž se dodnes nepřesně říká folk rock. Dylan je inspirován nejen elektrickým chicagským blues a berryovským rock´n´rollem, ale také propuknuvší beatlemanií. Jedno z nejdůležitějších alb historie moderní pop music.¨
Ústřední písně: Subterranean Homesick Blues, Mr. Tambourine Man, It's Alright, Ma (I'm Only Bleeding), zásadní melodie z neméně zásadního filmu Easy Rider (1969)
HIGHWAY 61 REVISITED (1965)
Dylan se definitivně obklopil rockovou kapelou. Zvuk devíti písniček je jako by obrán až na kosti a ty jsou drceny na dřeň. V textech se stále častěji objevují velmi surrealistické obrazy, na hony už vzdálené někdejším folkovým poselstvím. Díky tomuto albu Dylan zpětně ovlivnil Beatles, hlavně Johna Lennona. Není tohle náhodou vůbec nejlepší album všech časů?!
Ústřední písně: Like A Rolling Stone, Ballad Of A Thin Man, Highway 61 Revisited, Tombstone Blues, Desolation Row
BLONDE ON BLONDE (1966)
Rozměr dvojalba rock´n´rollovému Homérovi, jak ho tehdy tisk přezdíval, vyloženě sedl. Poněkud rozostřená epika zejména těch hodně dlouhých písní postavila tehdejší pop music vzhůru nohama: Dylan zde naplno dokladuje, že rock´n´roll je umění! A taky dává najevo, že si ze všeho nejméně přeje být hrdinou své doby.
Ústřední písně: Rainy Day Women #12 & 35, Just Like A Woman, Most Likely You'll Go Your Way (And I'll Go Mine), I Want You, Stuck Inside Of Mobile With The Memphis Blues Again
JOHN WESLEY HARDING (1967)
Po těžké havárii na motocyklu (1966) se vrací zase jiný Dylan. Jako by se obloukem poprvé vracel ke kořenům (folk, country). Deska smutného pistolníka … „Musí tu být někde cesta, po níž se dá zmizet …“
(z písně All Along The Watchtower)
Další ústřední písně: I'll Be Your Baby Tonight, The Ballad of Frankie Lee and Judas Priest
Tip Reflexu: Určitě víte, avšak zmínit se sluší, že jemnou folkovku All Along The Watchtower s foukací harmonikou jen pár týdnů po Dylanově vydání do svého repertoáru převzal Jimi Hendrix, přetavil ji ve hřmotnou vypalovačku a jeden z největších klenotů svého mistrovského dvojalba Electric Ladyland (1968)
NASHVILLE SKYLINE (1969)
Tato už skutečná poklona americké country, ozdobená účastí Johnnyho Cashe a všudypřítomnou steel kytarou, byla ve své době pro Dylanovy rock a bluesové přívržence jaksi krokem zpět, leč kdyby nic jiného, měla ve štítě nezapomenutelnou milostnou píseň Lay Lady Lay.
Ústřední písně: Lay Lady Lay, I Threw It All Away a duet s Johnnym Cashem ve úpravě své starší písně Girl From the North Country z výše zmiňovaného The Freewheelin' Bob Dylan (1963)
BLOOD ON THE TRACKS (1975)
Po nikterak zlých, ale také nikterak převratných řadových deskách Self Portrait (1970), New Morning (1970), Dylan (1973), Planet Waves (1974) a soundtracku ke kultovnímu westernu Pat Garrett & Billy The Kid (1973) s velehitem Knockin‘ On Heaven’s Door přichází v polovině sedmdesátých let další vrcholná série a otevírá ji nejspíš nejzásadnější Dylanovo album této dekády. Zřejmě se tu definitivně vyrovnává sám se sebou, se svým běsem i děsem z role jakéhosi vůdce. Spíš folkrockově znějící písně jsou plné vnitřní energie.
Ústřední písně: Tangled Up In Blue, Simple Twist Of Fate, You're A Big Girl Now
THE BASEMENT TAPES (1975)
Fantastické dvojalbum písní, které Dylan společně s kapelou The Band vychrlili v průběhu roku 1967 při několika demo sessions ve zkušebně v městečku West Saugerties, stát New York (necelou čtvthodinku jízdy autem od Woodstocku). Folk, blues, country, celá americká tradice silou génia (a navíc ve velké pohodě) přetavená v jedinečný tvar.
A ta autentická atmosféra!
Ústřední písně: Down In The Flood, Apple Suckling Tree, Clothes Line, ale vlastně všecky, třeba This Wheel’s On Fire.
Zajímavost: Kolekce vlastně nikdy neměla vyjít – alespoň to nebylo v plánu. Avšak o sbírce těchto nahrávek ze sklepa se s lety rozšířila taková legenda, že prostě na veřejnost oficiálně přijít musely.
DESIRE (1976)
První „mexická“ deska, po dlouhé době Dylan využívá služeb spolutextaře (Jacques Levy) a po dlouhé době ryze politické téma v písni Hurricane (obhajoba boxera Rubina "Hurricana" Cartera, jenž byl nespravedlivě odsouzen za tři vraždy z roku 1966, nakonec zproštěn viny v roce 1986) a nádherný milostný song Sara, místy snad příliš osobní.
Další ústřední písně: Isis, One More Cup Of Coffee (Valley Below)
SLOW TRAIN COMING (1979)
Když přeskočíme Street Legal (1978), ani další Dylanovo, tentokrát „křesťanské“ album možná nepatří mezi ryzí klenoty jeho diskografie, pozoruhodné však hudebně je a zřejmá návaznost na Blood on The Tracks je nasnadě. A pak, zní tu řada znamenitých písní, krom jiných Man Gave Names To All The Animals, kterou se slušným českým přetextem Zdeňka Rytíře (Muž dal jména všem zvířatům) nazpíval Petr Spálený.
Další ústřední písně: I Believe In You, Gotta Serve Somebody, Slow Train, When You Gonna Wake Up?
Zajímavost: V narychlo sehnané partě studiových hráčů se zde z čerstvě založených Dire Straits blýskli Mark Knopfler a David „Pick“ Withers .
INFIDELS (1983)
Po éře jakéhosi religiózního vytržení (po Slow Train Coming ještě alba Saved a Shot of Love z let 1980, resp. 1981) se Dylan vrací s v podstatě rockovou deskou (produkce se ujal Mark Knopfler z nyní už slavných Dire Straits, v roli druhého kytaristy je tu taky ex-Rolling Stone Mick Taylor). Vrchol Dylanovy tvorby v osmé dekádě.
Ústřední písně: Jokerman, I And I, Sweetheart Like You
Ne že by pak 14 let Bob Dylan nic nedělal. Naopak, řadovek – průměrných a podprůměrných – s nejrůznější tematikou i atmosférou vydal až dost: Empire Burlesque (1985), Knocked Out Loaded (1986), Down In The Groove (1988), Oh Mercy (1989), Under The Red Sky (1990), As Good As I Been To You (1992), World Gone Wrong (1993) ... ze živých záznamů jistý punc zajímavosti nesou Dylan And The Dead (1988 – z turné, na němž Mistrovi doprovod dělali Grateful Dead, ale navzdory slibnému spojení šlo o zoufalý počin, dle mnohých snad i vůbec nejhorší nahrávka jak od BD, tak od GD), potom 2CD záznamu oslav třiceti let trubadúrovy nahrávací kariéry The 30th Anniversary Concert Celebration (1993) za účasti Willieho Nelsona, Neila Younga, George Harrisona, Stevieho Wondera, Lou Reeda, Erica Claptona, Johnnyho Wintera, Krise Kristoffersona a opravdu mnoha a mnoha dalších ... a snad MTV’s Unplugged (1995) ... Rozhodně též nelze zapomenout na superprojekt TRAVELING WILBURYS (viz níže) a na zahájení vydávání sběratelské edice The Bootleg Series, z níž jsme se dosud dočkali osmi senzačních dílů ... Avšak další opravdový zlom v Dylanově dráze nastává až zkraje druhé poloviny devadesátých let!
TIME OUT OF MIND (1997)
Dylan konečně rozkopl krunýř legendy, mýtu. Zboural sochu, kterou mu všichni stavěli. Vydal se na „nekonečné turné“ a i díky normálnímu živému hraní probudil v sobě další mízu i múzu. Velmi otevřené, osobní a deziluzívní skladby jsou pocity z let, kdy se točil v kruhu. Zvuková produkce Daniela Lanoise lahůdkový dojem z této desky jenom podtrhuje.
Ústřední písně: Make You Feel My Love, Not Dark Yet, Love Sick, Highlands
LOVE AND THEFT (2001)
Druhá část „bohatýrské trilogie“, jakýsi doklad toho, že předchozí album nebylo jen posledním vzepětím stárnoucího génia. Podařilo se – je to v podstatě radostná deska zase už sebejistého tvůrce.
Ústřední skladby: High Water (For Charley Patton), Po' Boy, Summer Days
MODERN TIMES (2006)
Charlie Chaplin natočil svou Moderní dobu v roce 1936, Bob Dylan o sedmdesát let později. Má-li být tato deska završením trilogie posledních Dylanových alb, je bezesporu zároveň jejím vrcholem. Ostatně nejen Dylan, ale také nečekaný komerční úspěch Moderní doby zas vlévá krev do žil. Že by se zas jednou měnily časy?
Ústřední písně: Spirit On The Water, When The Deal Goes Down, Someday Baby, Ain´t Talking.
RX kontext - pod čarou:
HARD RAIN (1976)
Živý záznam z lehce psychedelického turné Rolling Thunder Revue (součástí jehož programu byli např. také Joan Baez, Allen Ginsberg a další Američané s velkým „A“) má pro tuzemce obzvláště pikantní příchuť. Po jakési best of z roku 1968 to byla teprve druhá Dylanova vizitka, kterou nám prostřednictvím edice Hi-Fi klubu Svazarmu nabídlo tehdy monopolní vydavatelství Supraphon (součástí byly převody textů od Michala Žantovského).
Ústřední písně: Idiot Wind, Shelter From The Storm, Stuck Inside Of Mobile ...
Zajímavost: Píseň A Hard Rain’s A-Gonna Fall, jež dala syrovému živáku název, v tomto sestřihu natáčeném pro TV vysílání chybí.
TIP Reflexu: Koncertní kolekci Hard Rain je zajímavé porovnat s 2CD Bob Dylan Live 1975
(vyšlo 2002), jež není ničím jiným
než záznamem
z téhož turné Rolling Thunder Revue, má však úplně odlišnou atmosféru. (A Hard Rain’s A-Gonna Fall zde nechybí.)
TRAVELING WILBURYS: Vol. 1 (1988)
Dylan se s muzikanty vždycky trochu kamarádil a vždycky trochu ne. Adoranty typu Donovana dokázal lehce zesměšnit, kamarádku Baezovou urazit… jen málokdo mu směl říkat přátelskou přezdívkou Zimmie (Ron Wood z Rolling Stones to jednou zkusil a dozvěděl se, že to smí leda Eric Clapton). Ale s Georgem Harrisonem se Dylan opravdu kamarádil. Tihle dva a ještě Jeff Lynne (Electric Light Orchestra) byli základem „anonymního“ spolku vymyšlených bří Wilburyů, do kterého přibrali dalšího génia – Roye Orbisona – a ještě Toma Pettyho. Jejich první album je důkazem, že i z kamarádského „blbnutí“ mohou vzejít krásné písničky.
Ústřední písně: Dirty World, Handle With Care, z Dylanových především Tweeter And The Monkey Man je přímo ďábelská ...
Související články:
TOP TÉMA:S BOBEM DYLANEM SPOLEČNĚ ŽIVOTEM - vážně nevážné osobní zastavení Vojtěcha Lindaura
(Reflex online, 7. 5. 2009)
Rozsáhlou recenzi nového alba Boba Dylana
Together Through Life napsal rovněž Vojtěch Lindaur - čtěte v Reflexu č. 19 - vyšel 7. 5. 2009
RX PODCAST 001 - vůbec první podcasting Reflexu otevírá právě Bob Dylan - je zde jak ukázka z jeho nového alba Together Through Life, tak z mistrova rozhlasového pořadu Theme Time Radio Hour [tento RX podcast v radiu Wave exkluzívně pro Reflex online připravil Petr Vizina]
