Herec, scenárista, muzikant a majitel tří Českých lvů, Jan Budař, nedávno dokončil natáčení filmu Román pro muže. Chystá se na Velký jarní koncert s kapelou Eliščin Band, o jehož propagaci se důkladně stará. V květnu chce ještě stihnout krátký výlet na filmový festival do Cannes, kde ho čeká schůzka ohledně jeho potenciální účasti na zahraničním filmu. Držíme palce.
Kdo nejvíc ovlivnil váš zatím poslední film?
To opravdu nevím. Každý, kdo ho nějak tvořil, ho ovlivnil.
Vzpomenete si, na čem jste byl poprvé v životě v kině?
Asi na Vinnetouovi.
Jaký film vás nejvíc poznamenal?
Dost možná právě ten Vinnetou, ale i Krteček měl velký vliv.
Na jaký film jste si naposledy koupil lístek?
Na Ženy v pokušení.
Pláčete někdy v kině?
Často.
Jaké nejhorší DVD máte doma?
Jakousi italskou „komedii“. Koupil jsem ji ve stánku za padesát korun, protože jsem se chtěl zasmát. Ten plán zoufale nevyšel.
U jakého filmu jste si řekl: V tomhle bych chtěl hrát?
Já si to říkám u každého, který se mi líbí, a to je furt nějaký.
Kdo by vás měl hrát v životopisném filmu?
Nevím.
Jaký největší nesmysl slýcháte o slávě?
Nevím, jsem pořád ještě slávař začátečník.
Co si myslíte o Zdeňku Troškovi?
Že je to člověk, který umí být šťastný.
Jaká filmová scéna se vám v poslední době přehrává v hlavě?
Jack Nicholson v malířském ateliéru, já přišel na návštěvu, protože jsem jeho synovec.
Co jste naposledy četl?
Knihu Nová země.
Kino, nebo DVD?
Kino!
Na jakém koncertě jste v poslední době byl?
Chystám se 16. května na Velký jarní koncert do Švandova divadla na kapelu Eliščin Band.
Která postava z filmové branže je pro vás v Čechách nejzásadnější?
Vinnetou a Standa Pichlík.
Co byste si chtěl nechat zahrát na pohřbu?
To mi bude dost jedno. To už budu poslouchat jiný písničky.
Která zpráva vás naposledy šokovala?
Že lidé, kteří pracují dobrovolně pro svoje spoluobčany jako politici, si už nevzpomínají, jak to vypadá, když někdo dělá něco pro svoje spoluobčany.
Jak vypadá štěstí?
Jako osvícený člověk. Nebo jako malé dítě.
