Kde se vzal jeden hlas pro Janečka?

Kde se vzal jeden hlas pro Janečka?

Kde se vzal jeden hlas pro Janečka?

Včerejší blesková volba staronového generálního ředitele ČT vzbuzuje hned několik otázek: Co se dělo půl hodiny před posledním kolem volby? Kde se najednou vzal za jeden rozhodující hlas? A co za něj?

Včerejší blesková volba Jiřího Janečka za staronového generálního ředitele České televize vzbuzuje hned několik otázek: Co se dělo půl hodiny před posledním kolem volby, kdy se část radních zavřela mimo dosah veřejnosti? Kde se najednou vzal za tu půlhodinu jeden rozhodující hlas? A co za něj?


Slovy ředitele zpravodajství ČT Milana Fridricha probíhala včerejší volba přesně „podle dohody“. Vše směřovalo k tomu, že radní nikoho nezvolí. V prvním kole dostal nejvíc hlasů (12) Jiří Janeček, druhý největší počet (8) získala Jana Kasalová. Oba tedy postoupili do druhého kola, jenže v tom hlasovalo pro Janečka devět radních a pro Kasalovou pět. Ředitele ale lze zvolit nejméně deseti hlasy.


V tu chvíli se část radních zvedla a odešla kamsi „nahoru“ dohodnout další postup. Nebyli to všichni radní, například Milan Uhde zůstal v jednacím sále a zpravodajskému serveru Týden.cz řekl, že ho kolegové „nepřizvali, protože znají jeho názor a vědí, jak bude hlasovat“. Co probíhalo za zavřenými dveřmi, není jasné. Jisté je, že když se radní po půl hodině vrátili a proběhlo třetí kolo volby, poměr sil mezi příznivci Janečka a Kasalové se změnil. Pro Janečka najednou hlasovalo deset radních a pro Kasalovou jen tři.

Janeček tedy zvítězil nejnižším možným počtem hlasů, který připouští zákon, a protože hlasovalo 14 radních, jeden se musel při poslední volbě zdržet (Kasalová dostala jen tři hlasy, zatímco v druhém kole jich měla pět). Bylo by zajímavé vidět výpis hovorů ze služebních telefonů radních za onu půlhodinu „dohadovacího řízení“, jak čas strávený za zavřenými dveřmi nazval předseda Rady ČT Jiří Baumruk.

Ještě před třetím kolem volby na Kavčích horách kolovala řada spekulací. Jedna z nich byla velmi výživná: Janeček prý vymění jeden hlas, který mu schází ke zvolení, za programovou ředitelku Kateřinu Fričovou a na její místo jmenuje svoji sokyni Janu Kasalovou. S touto teorií přišel přímo jeden z finalistů konkursu, kterému se nepodařilo probojovat do druhého a třetího kola. Může to být dost dobře pravda, ale taky úplný nesmysl. Janečkovi ani radním novináři do hlavy nevidí.


Co je ale téměř jisté, je fakt, že k Janečkovu zvolení značně přispěla média. Kdyby se před volbou nepsalo o tom, že televizi v případě krachu výběrového řízení povede provozní ředitel Vladimír Karmazín, bývalý esenbák, asi by volba opravdu skončila patem. Takhle radní nechtěli riskovat další ostudu, podobnou té z doby, kdy televizi společně s Janečkem vedl bývalý a veřejně nepřiznaný milicionář František Lambert. Komunistická minulost zkrátka dohnala úplně všechny.
Pro ČT je výsledek středeční volby paradoxně dobrou zprávou. Tedy pokud Janeček splní svoje sliby a provede „optimalizaci“, jak říká propouštění. A pokud sáhne i mezi svoje odborné ředitele, kterých je na konci jeho prvního funkčního období dvakrát tolik než na začátku, mohl by to být dobrý nový začátek.


AUTOR JE ŠÉFREDAKTOREM SERVERU DIGIZONE.CZ


Související:
JE JANEČEK PRO ČT NEJMENŠÍ ZLO? (Jan Potůček – Reflex.cz,
14. 7. 2009)
Petr Holec: ZPRÁVY PODLE POLITIKŮ (Reflex.cz, 14. 7. 2009)
Milan Tesař: AMERICKÝ SEN VLADIMÍRA KARMAZÍNA
(Reflex.cz, 15. 7. 2009)