Zprávy podle politiků

Zprávy podle politiků

Zprávy podle politiků

ČT možná povede od středy bývalý esenbák Vladimír Karmazín. Dosavadní ředitel Jiří Janeček, jehož se politikům nepodařilo znovu zvolit, totiž končí.
Zatíply jej ODS s ČSSD.

ČT možná povede od středy bývalý esenbák Vladimír Karmazín. Dosavadní ředitel Jiří Janeček, jehož se politikům nepodařilo znovu zvolit, totiž končí. Zatíply jej ODS s ČSSD.

Mít v čele ČT někdejšího esenbáka není moc hezký dárek k dvacátému výročí Listopadu – něco jako mít na podzim vládu ČSSD a KSČM. Těžko však říct, o kolik je bývalý esenbák, jenž by veřejnoprávní TV vedl přinejmenším do říjnových voleb, horší než bývalý aktivní komunista-novinář Janeček, jenž si svého provozního ředitele mimochodem vybral za zástupce. Každopádně se divím, že se do jejich životopisů nepodívala parta Reportérů ČT. Doslova je měli v baráku.

„Fridrich komunikuje jak s Langrem, tak s Tvrdíkem,“ napsaly pondělní LN o Milanu Fridrichovi, nynějším řediteli zpravodajství ČT a politicky údajně průchodném adeptovi na ředitele. Neznám lepší kvalifikaci pro šéfování veřejnoprávního média než komunikovat s Langrem a Tvrdíkem, exministry vnitra a obrany. První by mohl TV řídit transportéry, druhý tanky.

I když – proč? Už dvacet let je ČT synonymem relativní politické neškodnosti - viz zpravodajství, Události, komentáře nebo Otázky Václava Moravce. Noru Fridrichovou, exmanželku potenciálního budoucího ředitele, a její pořad 168 hodin ani nepočítám; výstřihem moderátorky a spoustou švandy připomíná spíš politické Peříčko. Politikům proto ČT nemusí vadit.

Možná bychom mohli zkusit – v rámci vyváženosti – političtější model veřejnoprávnosti, politikům by se jistě ulehčilo. Týden by zpravodajství a publicistiku na ČT vedla ODS, týden ČSSD. Představte si třeba, jak v Otázkách Jiřího Paroubka zpovídá předseda ČSSD Mirka Topolánka. Záviděl by i Václav Moravec!




K tématu:
JE JANEČEK PRO ČT NEJMENŠÍ ZLO? (Jan Potůček – Reflex.cz,
14. 7. 2009)
AMERICKÝ SEN VLADIMÍRA KARMAZÍNA (Milan Tesař – Reflex.cz,
15. 7. 2009)








Další články Petra Holce najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST