Byl v šedesátých letech takový ponurý vtip. Kohn měl sen, že se na Nový rok do Československa vrátila svoboda. Václavák plný davů, na schodišti u Muzea stojí Kohn, od Wilsonova nádraží přijíždí americký prezident Eisenhower na bílém koni. Zastaví se u schodiště a za naprostého ticha říká: Milý Kohne, vracím ti stranickou knížku KSČ, která ti byla nezákonně odebrána. Kohnovi tekou slzy, davy skandují: děkujeme! Tak se ve snu k nám vrátila svoboda.
Měl jsem ten vtip rád, i když mě děsil. Zesměšňoval tehdejší pojetí svobody, ale strkal to na Kohna, aby si taky trošku antisemitsky omočil. Pletl si Američany a komunisty, snil o bájných koních, kteří přivezou svobodu, aby nám udělali radost. Americký prezident v sedle odkazoval na písničku V+W: „Ameriko, co se půjčuje, to se vrací, vrať nám civilizaci.“ V pozadí vtipu byla přesto nadějná informace, že Češi svobodu chtějí. Dialog odkazoval na běžný omyl, že komunisti se dopouštěli nezákonností, místo aby říkal, že komunisti jsou nezákonní. V tom vtipu už se rodil omyl, že rok 1968 komunismu nasadí lidskou tvář.
Touha v párku
Myslím na ten vtip, dívaje se na nový rok a jeho otázky. Co bude? Kdo nás zbaví Babiše? Kdo otevře oči zaslepeným? Jaký kůň přijede? Kde je česká touha po svobodě? Rozemleli ji do kosteleckých párků?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
