Uprchlíci na řeckém ostrově Lesbos.

Uprchlíci na řeckém ostrově Lesbos. Zdroj: Reuters

Hrozí další masivní vlna migrace do Evropy, čísla z turecko-řeckých hranic znějí varovně

Nejnovější informace ohledně nelegální migrace do Řecka vysílají varovné signály, že se může na podzim opakovat migrační krize mezi Řeckem (respektive EU) a Tureckem, mediálně „proslavená“ v letech 2015 až 2016, kdy přes takzvanou balkánskou migrační trasu do Evropské unie přišel skoro milion ilegálních imigrantů a uprchlíků. Jak píše britský deník The Times, v Řecku je v současné době odhadován počet zaznamenaných ilegálních imigrantů a uprchlíků kolem 90 tisíc a v prvním srpnovém týdnu přišlo zhruba třikrát více ilegálních uprchlíků z území Turecka – 1570 lidí – než v loňském roce ve stejnou dobu, kdy byl zaznamenán příchod zhruba 479 osob.

Podle údajů Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) v průměru v poslední době připlová z Turecka do Řecka týdně necelých 300 uprchlíků, ale nedávno to bylo ještě pouhých 60 migrantů. Podle UNHCR jsou uprchlíci převážně Afghánci a Syřané, což ovšem může být do budoucna velký problém, neboť důvodem migrace hlavně Syřanů může být zhoršující se ekonomická a společenská situace v Turecku, kde žije odhadem kolem tří milionů Syřanů (podle Česká televize se dokonce hovoří o třech a půl milionech uprchlíků registrovaných a mnohem více neregistrovaných), kteří uprchli ze Sýrie před válkou. Jejich přítomnost vnímá dost negativně stále více Turků, kteří Syřany obviňují z toho, že jim mají brát práci a zvyšovat kriminalitu.

Pokud bude na Syřany činěn nátlak k opuštění Turecka, je možné, že se raději vydají do Evropy než zpět do Sýrie. Již v roce 2016 turecký deník Hürriyet zveřejnil informaci, že podle turecké ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Semy Ramazanogluové se přes 80 procent Syřanů žijících v Turecku již nechce vrátit zpět do Sýrie.

Turci přemýšlí, že se vyvážou z migračních dohody

Velké znepokojení by měla vyvolat i slova tureckého ministra zahraničí Mevluta Çavuşoğlu, že Turecko ustupuje z migrační dohody, pronesená ve vysílání turecké televizní stanice TGRT Haber. Pokud by totiž byla míněna opravdu vážně, tak by turecké odstoupení od dohody odstartovalo novou velkou vlnu pohybu uprchlíků do Evropy a trojnásobný nárůst počtu uprchlíků v Řecku by mohl být signálem, že se masa uprchlíků již dává do pohybu směr Evropa.

Ve svém komentáři „Masová migrace muslimů je mocnou zbraní v rukou radikálních islamistů i diktátorů“ uvádím, že turecké islamistické vedení disponuje moderní zbraní hromadného ničení zvanou „masová migrace“. A vlastně tak nejen dlouhodobě úspěšně vydírá Evropu, ale zároveň ví, že současné evropské vlády jsou proti této „zbrani“ prakticky bezbranné, protože chování evropských vlád, vedení EU a speciálně německé kancléřky Merkelové islamistickému vedení v Turecku ukázalo, že tito evropští politici nemají odvahu (a mnohdy ani zájem) nasadit proti „vlně“ masy uprchlíků armádu a policii a snažit se jim aktivně bránit v proniknutí do Evropy. Naopak je velice pravděpodobné, že by opět umožnili mase uprchlíků bezpečně dorazit až do cílů jejich pochodů – například do Německa a do Švédska.

Pro islamistické vedení Turecka to může být lákavá možnost, jak se obligátně zbavit víc než tří milionů syrských a dalších uprchlíků, a ulevit tak upadajícímu tureckému hospodářství a zeslabit napětí v turecké společnosti. Otázkou ovšem je, co by příchod dalších milionů uprchlíků během krátké doby vyvolal v samotné Evropě. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu na toto téma napsal pro oficiální tureckou tiskovou agenturu Anadolu Agency komentář, kde uvedl: „Čelíme největší vlně migrace v historii. Pokud otevřeme stavidla, žádná evropská vláda nebude schopna přežít déle než šest měsíců. Doporučujeme jim, aby nezkoušeli naši trpělivost.“