Miloš Zeman je na koni. Premiér Babiš teď už hraje o všechno. Jde mu jen o to, aby měl mocného spojence ve chvíli, kdy bude v rámci svých kauz obviněn. Dovolí tedy prezidentovi, aby s ním oral dle libosti. A Zeman je v pozici, kterou vždy miloval nejvíc: může rozeštvávat a mstít se.
Prezident republiky si údajně s internetem příliš nerozumí, ale to mu nebrání, aby se v posledních týdnech choval jako ukázkový troll. Popouzí různé skupiny proti sobě, s gustem se jim vysmívá a ještě se u toho tváří jako ten jediný s nezištnými úmysly. Miloši Zemanovi je evidentně zcela ukradené, jestli ústavní právníci i Ústavní soud říkají, že jeho současné jednání je protiústavní.
Prostřednictvím svého mluvčího se nechal slyšet, že v Ústavě nic o neprodleném prezidentském podpisu personálních změn ve vládě, navržených premiérem, nestojí. Podle této logiky by Zeman mohl zítra někoho na Hradě zbít bejsbolkou, neboť o zákazu takového jednání rovněž Ústava nemluví.
Odporná hra
Ve skutečnosti hraje prezident trojí hru: Jednak dává najevo Babišovi, na něhož se řítí bruselská pohroma a žalobě se nevyhne, že bude muset skákat, jak si páníček přeje, pokud nechce přijít o všechno. A Babišovi jde skutečně o všechno: budoucnost jeho impéria a především velmi reálnou variantu kriminálu. Za druhé Zeman s gustem dál ponižuje sociální demokracii, k níž má, je-li to možné, snad ještě víc krkavčí vztah, než Klaus senior k ODS. A za třetí: Zeman si vyřizuje staré účty. Prezident nikdy nezapomněl kulturní sféře, že se proti němu několikrát otevřeně postavila.
Na dezinformačních webech typu Parlamentní listy v souběhu s kauzou Staněk už několik týdnů vycházejí denunciační články s rudoprávnickým slovníkem, plné „skandálních“ a „zasvěcených“ odhalení typu „režisér Národního divadla si za deset tisíc korun jezdí služebním vozem do Německa na festivaly, zatímco chudák paní na pokladně si vydělá sotva na živobytí.“ Jeden z těchto slintů měl titulek „Padnete!“. Takhle se v Čechách psalo po Mnichovu. Jistě to není náhoda. Mediální sféra dlouhodobě blízká prezidentovi za něj odvádí špinavou práci.
V součinnosti s Hradem jde o zřejmý pokus vyvolat u veřejnosti dojem, že Staněk nebyl odvolán pro svou absolutní neschopnost (což byl), ale protože odvážně potíral podezřelé čachry proradných komediantů a musel být obětován. Tato třetí Zemanova hra je mocensky možná nejméně významná, lidsky je však nejodpornější. Je vidět, že prezident České republiky je už zcela promořen manýry a způsobem přemýšlení východních diktatur, kam si tak rád jezdí pro rozumy.
Eskalace napětí
Protibabišovské kruhy od začátku oligarchova působení v politice varovaly, že slovenského miliardáře dříve či později dostihne jeho obří svět zájmů, či, jak se nyní ukazuje, přímo protizákonné jednání. A že to pro republiku představuje obrovské riziko. Přesně k tomu teď došlo. A všechny karty má v rukou mstivý muž, který své poslední roky v politice chce využít k jedinému: obratu směřování země.
Jde mu o nastavení kurzu demontáže veřejnoprávních médií, rozložení odbojné kulturní a občanské sféry a celkovou orientaci na Východ. Už tak vyhrocené poměry v republice budou s blížícím se kulatým výročím Listopadu eskalovat dosud nevídaným způsobem. A výhradní zodpovědnost nesou dva muži. Andrej Babiš a Miloš Zeman.
