Žijeme v mediální době. Média patrně nikdy neměla takovou sílu a moc jako nyní. Nic na tom nemění ani vzrůstající vliv sociálních sítí, většina informací tam komentovaných a dále vířených má svůj informační prapůvod většinou v médiích klasických. Předseda parlamentní komunistické strany Vojtěch Filip přišel s nápadem, že by se novináři měli volit stejně jako poslanci na čtyři roky a po skončení období svou pozici obhájit. Také by prý měli podávat majetková přiznání.
Už na první pohled máme co dočinění se šílenou vizí. Na Filipovu návrhu mě mj. zaráží, že nerozlišuje mezi novináři ze soukromých médií a z těch veřejnoprávních. Filip pro HN uvedl, že na veřejnoprávní novináře by to mělo dopadat jako na první, na ostatní až následně.
Takže logicky počítá i se zavedením voleb a majetkových přiznání pro soukromá média, což je v právním státě naprosto ale naprosto neakceptovatelné. Marxisté ruce pryč od soukromých médií!
Nesmysly a zbytečná byrokracie
V zásadě souhlasím s tezí, že na novináře (resp. na jejich práci) placené z veřejných rozpočtů – tedy zejména ty z České televize a Českého rozhlasu – by se mělo obecně pohlížet přísněji než na ty ze soukromé sféry.
Nicméně Filipův návrh ohledně jakési volby novinářů mi přijde již za čarou, to by z nás činilo opravdu světový unikát. Taktéž majetková přiznání pro novináře, ani pro ty z ČT a ČRo, nevidím jako smysluplný nástroj. Popravdě když někdo dostane úplatek např. za reportáž, tak jej stejně v přiznání neuvede. A nemovitost či něco jiného do čeho by černé peníze vložil, by asi v drtivé většině případů dokázal „napsat“ na někoho jiného.
Tak jak nepodporuji zmíněná majetková přiznání u komunálních politiků (viz mé starší texty), tak tento byrokratický nástroj nedoporučuji ani „napařit“ redaktorům a publicistům. Vím, zbylým komunistickým voličům Filipův červnový nápad zní určitě líbivě – soudruzi, trochu zavaříme těm namyšleným kravaťákům z pražských a brněnských redakcí – ale jinak je to jen zbytečné plácání do vody, nehodné roku 2019.
Nechť se TV platí ze státního rozpočtu
Ačkoliv se k Filipovým námětům stavím očividně kriticky, nemyslím, že je na tomto úseku vše v pořádku. Jsem dlouhodobým odpůrcem povinného koncesionářského poplatku, jsem zastáncem myšlenky, aby byly Česká televize a rozhlas placeny přímo ze státního rozpočtu, jako je tomu v některých jiných zemích světa. Zastánci zvláštního, procesně nákladného televizního a rozhlasového poplatku však vždy spustí jako kolovrátek, že by tím prý byla ohrožena jejich nezávislost.
Leč je snad v ČR omezena nezávislost soudů, policie, NKÚ nebo RRTV tím, že jsou financovány přímo ze státního rozpočtu?
Proč jsme tedy doposud ještě nezavedli speciální poplatek na správu policie, ombudsmana, soudů či na činnost centrální banky? V čem spočívá výjimečnost České televize (resp. rozhlasu), že si zaslouží zvláštní a velice drahý systém financování? Rozumíme tomu?
Závěrečná FILIPika
Je škoda, že komunistický předseda Filip přichází s kreativním nesmyslem v podobě majetkových přiznání, a nezaměřuje své úsilí v mediální legislativě smysluplnějším směrem. Tedy například k prosazení zmíněného zrušení koncesionářských poplatků a zeštíhlení otesánků jménem ČT a ČRo.
