Středoškoláci ze stovky zemí dnes stávkují proti údajně nedostatečné aktivitě vlády v oblasti ochrany klimatu. Má to ale trpkou pointu: je to věcně nesmyslné a morálně více než pochybné.
K mezinárodní iniciativě FridaysForFuture se přidali i studenti českých škol. Tváří celosvětových ekologických protestů je šestnáctiletá švédská dívka Greta Thunbergová. Už to samo o sobě je tragikomické – vzhledem k věku nemůže o odborném tématu téměř nic vědět. Pro posouzení dopadů globálního oteplování jí chybí znalosti a rozhled.
Jenže Greta je navíc i mentálně handicapovaná – trpí Aspergerovým syndromem, což je neurologické postižení mozku. Tato porucha autistického spektra nepostihuje intelekt (lidé s Aspergerem tedy nejsou hloupí), ale pozměňuje rozpoznávací schopnosti.
„Lidé s Aspergerovým syndromem jsou snadno manipulovatelní,“ čteme na Wikipedii. Podle psychologů je pro ně charakteristické černobílé vidění světa a velmi jednostranný projev zájmu. Často se upnou na jednu věc, která se pro ně stává naprostou prioritou (například přeříkání jízdního řádu nazpaměť nebo učení se telefonním seznamům).
Oponentní článek k popisu Aspergerova syndromu najdete ZDE >>>
Tahle definice přesně popisuje Gretino chování. Šestnáctiletá postižená slečna si pod vlivem své mentální poruchy vzala do hlavy, že se blíží klimatický konec světa. Nic jiného ji nezajímá – globální oteplování se pro ji stalo obsesivní životní náplní. Umanutě postává před švédským parlamentem s transparenty, navštěvuje světové konference, burcuje spolužáky, poskytuje interview novinářům.
Jiní lidé s Aspergerovým syndromem s podobným nasazením celé dny studují třeba výsledky olympijských her nebo hlavní města států světa. Nedojde jim, že jde o naprostou marginálii, která má pro praktický život nulový význam. Mentální postižení je smutné a okolí to proto přechází s chápavým úsměvem.
V případě Grety je to ale zcela jinak. Politici a média berou mentálně postiženou dívku vážně, a to bez ohledu na její všeobecně známou diagnózu, se kterou se ona sama nijak netají. Ekologičtí aktivisté Gretě dokonce tleskají a povzbuzují ji. Našli v ní ikonu, marketingově skvěle prodejný symbol. Holčička s culíky, skoro ještě dítě, neohroženě bojující za lepší svět. Co víc si píárista může přát? Jenže zájem a podpora zeleného hnutí Gretu jen utvrzuje v bludné představě, že si svou bizarní životní náplň vybrala správně.
Středoškolačka pod vlivem své neurologické poruchy poblázní svět, aniž by někdo řekl: „Ale počkejte, vždyť ona má přece Aspergera!“ Nikomu nedochází, že ekologické hnutí k prosazování zelené agendy cynicky zneužívá mentálně postižené dítě. Na Gretu se nabalí tisíce dětí ze středních škol včetně českých a začnou stávkovat. V Česku se přidají desítky vědců a uměleckých a kulturních institucí…
A pak přijde až děsivá pointa: ukáže se, že je to celé věcný nesmysl. Klimatolog Ladislav Metelka si všiml, že Gretino dětské hnutí je založeno na odborném omylu. „Máme posledních 12 let na to, abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosytému,“ píšou záškoláci ve svém prohlášení a odvolávají se přitom na loňskou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC).
Metelka činnost panelu důvěrně zná – od června 2009 do dubna 2014 byl za Českou republiku jeho členem. Ví tedy, že loňská zpráva IPCC žádné takové tvrzení neobsahuje. Jinými slovy: tisíce studentů dnes demonstrují jen proto, že si špatně přečetli psaný text. Vědci, kteří se k nim přidali, jsou za hlupáky.
Pro srovnání si představme, že by to bylo naopak. Klimaskeptici by vytáhli mentálně postiženého středoškoláka, který by umanutě opakoval, že se neotepluje, skleníkové plyny nejsou žádný problém a se světem je všechno v nejlepším pořádku. Ekologičtí aktivisté by okamžitě začali křičet, že klimaskeptici k šíření své propagandy cynicky zneužívají děti. Levicoví politici a novináři by byli pobouřeni. „Styďte se!“ znělo by éterem. Když se ale úplně stejně hanebně chovají ekologisté, je zřejmě všechno v pořádku.
K dovršení všeobecného nesmyslu byla Greta Thunbergová navržena na Nobelovu cenu míru. Mysleli jste, že je k tomu třeba celoživotní humanistické dílo, zachraňování lidských životů nebo zabránění válce? Vůbec ne. Nobelova cena mírů je čistě politická a ideologická, a navíc velmi zdiskreditovaná. V minulosti ji dostal třeba arabský terorista Arafat, komunistický terorista Mandela, šiřitelka konspiračních teorií o viru HIV Matajová, klimatický lhář Gore nebo bývalá myanmarská disidentka Su Tij, které nevadí masakry tamních muslimů.
Mentálně postižená šestnáctiletá dívka tedy bude v dobré společnosti. Ti, kteří se za ni schovávají, by se ale měli propadnout hanbou.
Autor je redaktorem Víkendu MF Dnes
