Přiznám se, že mě dlouhodobě štve, že jsou muži v reklamách stereotypně vyobrazováni jako totální ňoumové a pitomci. Kdysi to bylo možná vtipné, ale dnes už mi tento postup připadá spíš k pláči. Již před lety o tomto problému trefně psal Jiří X. Doležal v tištěném Reflexu, čtenářští matadoři si jistě vzpomenou. Což mimo jiné svědčí o nenahodilosti a dlouholetosti tohoto problému. A proč se k tomu vracím? Silným impulzem je aktuální reklama firmy Gillette. Velký nadnárodní výrobce žiletek totiž vytvořil opravdu kontroverzně moralizující dílko. Je tedy na čase položit si otázku: Má reklama vychovávat?
Podle mého názoru firma Gillette svým mužským zákazníkům de facto říká: Jste hrozní, zlí, sexističtí, máte chování neandrtálců. Ale my vás převychováme. A hlavně si kupujte naše produkty.
Jak trefně vyjádřila populární ekonomka Markéta Šichtařová: „Gillette v podstatě mužům vzkázal: Jste nechutná sexistická čuňata. A teď nám navalte své peníze.“
Pořezat duše slušných chlapů. Ale proč?
Dle policejních a soudních statistik se sexuálních a násilných útoků na ženy dopouští naprostý zlomek mužské populace. Názorová protistrana samozřejmě ihned namítne, že ne všechny případy jsou nahlášeny, což je sice samozřejmě pravda, nicméně ani tato skutečnost není důvodem urážet veškerou mužskou populaci. V tomto případě navíc v podstatě ty, kteří se zasluhují o to, aby kasa firmy Gillette byla stále plná.
Mám za to, že snad ani firma sama jako zadavatel reklamy nevěřila, že její moralizující dílko převychová to malé procento skutečně násilnických euro-amerických mužů. V laskavé nadsázce napsáno, snad ani Martin C. Putna nevěří, že se na citovanou reklamu podívá nějaký skutečný násilnický darebák a poví si: „Pro pět ran do žiletky, na tom asi něco je… Polepším se, už nebudu ty ženský zlobit a trápit!“
Nevím jak vy, ale já – středoevropský bílý muž – opravdu nestojím o to, aby mě dnes vychovávala dokonce i firma produkující žiletky. Ostatně i přes milión disliků (negativních reakcí) na Youtube u zmíněného reklamního videa svědčí o tom, že kreativci „žiletkářů“ tentokrát šlápli hodně, ale opravdu hodně vedle.
Nebožtík Filip Topol (Psí vojáci) kdysi zpíval: S pocity jak žiletky… A já volně navazuji. Myslím, že zmíněná firma naprosto zbytečně pořezala duše těch slušných chlapů, kteří ji finančně krmí. Měla to zapotřebí? Komu a čemu tím pomohla?
Autor textu je právník.
