nahoru

Bez referenda jsme se dosud obešli, neměňme to

Jiří Štefek18. ledna 2019 • 14:40
Referenda by se nám v budoucnu mohla šeredně vymstít.
Referenda by se nám v budoucnu mohla šeredně vymstít.
• foto: 
Profimedia.cz

Ve stínu brexitu a všech aktuálních událostí na něj nabalených se i v České republice mírně posunula debata o možnosti zavedení obecného referenda. Z tohoto nástroje přímé demokracie se u nás stalo velké politikum i prostředek populistického nadbíhání voličům. Přitom jde o velice nebezpečnou hru s ohněm, která může způsobit totální rozkol ve společnosti, jak se o tom přesvědčili i v kolébce demokracie za Lamanšským průlivem. V ČR se krom hlasování o přistoupení k Evropské unii referendum nikdy nepoužilo. A já se domnívám, že by to tak mělo zůstat i do budoucna.

Před pár dny si členové ústavně-právního výboru sněmovny odhlasovali, že se budou nadále zabývat jen návrhem na obecné referendum z dílny ČSSD. Ten předpokládá kompromisní návrh, že bude k vyvolání referenda třeba minimálně 450 tisíc podpisů. V referendu by nebylo možné měnit Ústavu ani hlasovat o vystoupení z EU nebo z NATO. Výsledek by pak byl závazný jen v případě, že by na položenou otázku odpověděla kladně nejméně čtvrtina všech voličů.

Proti tomu se hned strhla vlna nevole ze strany SPD, která by chtěla po britském vzoru nechat Čechy hlasovat o odchodu z Evropské unie a pro vypsání referenda požaduje daleko menší množství podpisů. Svůj návrh obecného referenda sepsali i komunisté, jejichž pohnutky k referendu nejsou daleko od cílů SPD.

Tři varianty po odmítnutí dohody o brexitu: Odklad vystoupení z EU, tvrdý odchod, i…

Po hlasování lidu volají politici, kteří neuspěli ve volbách

Vše tak dokládá, jak citlivým (a zneužitelným) nástrojem referendum je. Vše kolem něj politici zaobalí do líbivých frází a očekávají, že jim na to občané skočí. A proč by to vlastně neočekávali, když se jim to kdysi podařilo už se zavedením přímé volby prezidenta. Jistě, tehdy tomu napomohla nedůstojná fraška při druhé volbě Václava Klause. Nicméně řada zákonodárců, především z řad pravice či pravého středu, dodnes lituje a vyčítá si, že na zavedení přímé volby hlavy státu tehdy kývla. Obdobná situace může nastat i s referendem.

Česká republika je parlamentní demokracie, v níž občané realizují svou vůli prostřednictvím svých volených zástupců. Ty si zvolí v otevřených svobodných volbách dle poměrného systému. Některé strany jsou pak silnější než jiné. Svoji politiku prosazují především takové síly, které vyšly z volebního klání vítězně a silněji zastoupené. Je pozoruhodné, že po zavedení referenda nejvíce volají strany, které příliš velkou podporu od lidí nezískaly a jsou v parlamentu početně zastoupené méně. Ony vlastně čekají, že za ně vyhecovaní občané (bez dostatečné znalosti věci a důkladného pochopení všech pro a proti) prosadí a schválí něco, na co ony samy nemají politickou sílu. A v tom právě spočívá největší nebezpečí referenda. Obzvlášť když například taková SPD požaduje, aby k jeho vypsání stačilo jen sto tisíc podpisů.

Pražané, chodíte po židovských náhrobcích. Je s nimi vydlážděná ulice Na Příkopě

Nechme rozhodovat ty, kteří mají diskusi v popisu práce

Referendum o brexitu ve Spojeném království ukázalo, jaká polízanice může z původně bohulibého úmyslu vzniknout. Někdejší premiér David Cameron chtěl nechat své občany rozhodnout o budoucnosti jejich země v Unii a bláhově si myslel, že když sám bude prezentovat volbu „setrvat v EU“, že to bude stačit. Prohrál a musel se poroučet. Z dnešního pohledu to byla hrubá politická chyba. Nad něčím podobným fantazíroval i český prezident Miloš Zeman s tím, že by klidně referendum také vypsal a sám by prý doporučil hlasovat pro setrvání v Unii (lze mu však tento názor při jím realizované současné zahraniční politice ještě vůbec věřit?). Přitom mu vůbec nedošlo, že jeho voliči a elektorát KSČM či SPD Evropskou unii nenávidí a že by výsledek hlasování mohl skončit katastrofou.

Česká republika není Švýcarskem, kde má referendum svoji tradici. Některé evropské země (například Nizozemí) od tohoto nástroje chtějí raději upustit. Česko by proto mělo proces schvalování referenda zastavit. Zdejší občané dokážou žít i bez něho. O politiku se ostatně zajímají čím dál tím méně. A jak by pak chtěli zodpovědně hlasovat? Ne, z toho by mohl vzniknout pořádný malér. Raději ať se poslanci a senátoři dohadují stovky hodin či desítky dní nad vybranými zákony a pak je schválí v takové podobě, která získá většinu hlasů. Ale nechat rozhodovat lidi (většinou) na základě emocí o něčem, čemu nerozumí nebo k tomu nemají dostatek informací, je čirý nerozum, který by se jednou nám všem šeredně vymstil.

Charanzová: S Babišem jsem v úzkém kontaktu, obdivuju jeho pracovitost. Ve střetu zájmů…
Jaromír Soukup verze 2018 pro Reflex: Politické ambice určitě nemám





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,680
22,700
29,300
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější