Už je to asi patnáct let, co jsem četl rozhovor s jedním starším ekonomem. V rozhovoru říkal, že celý jeho život se ekonomové báli inflace, kvůli které dolar ztrácel hodnotu a rozmělňoval úspory, ale že v posledních letech nastala zvláštní změna a ekonomové se naopak bojí deflace, což úplně změnilo hospodářskou politiku. On tehdy prohlásil, že za to může globalizace a to, že se z Číny stala továrna světa. Myslím, že si většina lidí neuvědomuje, že prosperita západního světa posledních dvaceti let stojí na levné čínské práci a přehlížení všech ekologických i sociálních standardů.
Dramatický růst Číny ovšem znamená, že už to není jen lidnatá, ale také bohatá ekonomika, která svou silou ohrožuje ještě větší ekonomiku, a to Spojené státy. Bylo jen otázkou času, než se tyto ekonomiky střetnou. Doba, kdy technologie byla v USA a otrocká práce v Číně, končí. Nejrychlejší počítače světa kdysi vymýšleli v USA a montovali v Číně. Dnes se nejen montují, ale i vymýšlejí v Číně. USA ztrácí své dominantní postavení.
A do toho se objevil pan Trump a že prý se mu to takhle nelíbí.
Najednou se bortí všechny stavební pilíře, na nichž západ stojí od druhé světové války. Američané opouštějí různé mezinárodní dohody a svým chováním torpédují OSN, WTO a dnes už i NATO. Pokud Donalda Trumpa něco nezastaví, nezůstane kámen na kameni. Hodně zájmovým skupinám šlápne na kuří oko. Mnoho lidí proto spiklenecky spekuluje, že posledním politikem, který měl ambice podobně změnit svět, byl J. F. Kennedy. A víme, jak dopadl.
Z ekonomického pohledu jsou klíčová cla. Ekonomie už mnohokrát vysvětlila, proč jsou cla špatně. Cla odvádějí lidi od optimalizace a spolupráce. Ztrácí na nich nakonec přímo či nepřímo všichni. Jen někteří více a někteří méně. A o to jde. Válka není bezbolestná, a přesto obyčejně jeden vyhraje. Při clech všichni prohrávají.
Spojené státy chtějí uvalit další cla na dovoz čínského zboží. Zatím se mluví o desetiprocentním clu na zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. A pokud by Čína reagovala „nepřiměřeně“, mohly by cla uvalit na veškeré zboží. Čína na to (dle mého soudu celkem přiměřeně) reaguje slovy, že se bude bránit a že USA Čínu šikanují. USA na to kontrují, že prezident D. Trump pouze naplňuje předvolební slib, že bude na Čínu tvrdý kvůli jejím neférovým obchodním praktikám a krádeži duševního vlastnictví. Tím také prezident Trump vysvětluje hluboký schodek USA v obchodu s Čínou.
Na rozbíhající se obchodní válku už reaguje Rusko. Rusko zvedne cla na některé druhy amerického zboží. Sazba se bude pohybovat mezi 25 až 40 %. Reagovat budou i Čína a EU. Tím se rozbíhá velmi nebezpečná spirála.
Proces omezování globalizace přitom začal už vloni. Analýza WTO zjistila, že země G20 zavedly od poloviny října loňského roku do poloviny května letošního roku 39 nových omezení obchodu. To je dvojnásobek ve srovnání s předchozí pololetní zprávou.
Některé firmy už reagují a chtějí postavit nové továrny v Číně jen pro Čínu. Tím obejdou cla. Příkladem je automobilka Tesla. Ta kvůli clům už čínským zákazníkům zdražila, a proto chystá v Číně výstavbu obří továrny. Pro Teslu je Čína klíčová. Dallas nebo Minnesota netrpí emisemi tolik jako Peking. Ten potřebuje elektrická a hybridní auta mnohem víc. To Čínu proto čeká v důsledku cel boom automobilek, nikoli Ameriku nebo Evropu. A přitom to byla Amerika, která chtěla své automobilky ochránit… Aby je tím ve skutečnosti ze svého území nechtěně vyhnala.
Trumpova politika v realitě namísto ochrany amerického průmyslu přinese ohromný přesun výroby pryč z Ameriky a nabourá globální dodavatelské řetězce. Čína je totiž skoro ve všech takových řetězcích. Změní se tedy dodavatelé. Ti budou muset investovat. Tím se ale staré investice ukážou jako špatné. Výsledkem bude odstraňování těchto investic. To je v některých teoriích hospodářského cyklu považováno za zdroj recese. Ta bude doprovázena ohromnou nejistotou. Investice se totiž nebudou přesouvat podle toho, co je či není ekonomické, ale podle toho, jak se zrovna vyspí politici rozhodující o clech.
Agentura Reuters se pokusila vypočítat dopady těchto změn na jednotlivé ekonomiky světa. A hádejte, k čemu došla. Podle jejích výpočtů bude nejvíc postiženo těchto šest zemí: Lucembursko, Tchaj-wan, Slovensko, Maďarsko, ČR a Korea. Tedy malé otevřené ekonomiky zaměřené na průmyslovou výrobu. Naopak nejméně budou zasaženy Argentina a Nový Zéland. Tedy ekonomiky založené na potravinách. Tam hrají zahraniční mezidodavatelé malou roli.
Trump ale nejde jen proti Číně. Jde i proti Evropě. EU se už proti americkým clům brání. U cel ale spor s Evropou nekončí: „K čemu je NATO, pokud Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii? Proč jen pět z 29 (členských) států dodrželo svůj závazek? USA platí za ochranu Evropy, ale pak tratí miliardy na obchodě. (Státy) musí platit dvě procenta HDP okamžitě, ne v roce 2025,“ napsal Trump na svůj Twitter. A šel ale ještě dál. Chce, aby státy NATO v budoucnu vydávaly na armádu 4 % HDP.
Říká tím, že chce, aby všichni platili za obranu stejně, protože USA vydávají na obranu už nyní téměř 4 %. Jenomže na to Evropa jednoduše nemá. Evropa rozjela svůj socialismus. Žije na dotacích a podpoře všech neefektivit a výdaje na armádu musela omezit. Německo, motor Evropy, vydává na armádu jen 1,24 %.
Začíná být jasné, že NATO ve staré podobě končí. Otázkou je, jaká bude podoba nová. Buď se dolejí peníze, nebo NATO končí úplně. Šéf NATO Stoltenberg se pokusil diskusi tlumit slovy, že společně jsme přeci všichni silnější než samostatně. Na to Trump nereagoval, jako by chtěl demonstrovat, že NATO jsou podle něj pouze USA a ti ostatní jsou jen pro okrasu.
Přitom peníze jsou jen výmluvou. I zbankrotované Řecko dokáže vydávat na obranu přes 2 % HDP. Ostudou jsou Belgie a Španělsko, které nedají ani jedno procento. ČR by letos měla vynaložit na obranu 1,11 % HDP. Kdybych chtěl být cynický, řekl bych, že kvůli clům stejně recese přijde, takže pokud výdaje na armádu zachováme beze změny, jejich podíl na HDP kvůli tomu stejně automaticky vzroste i bez zásahů politiků. V každém případě si neumím představit, kde by ČR vzala tolik peněz, aby dala na armádu 4 % HDP.
Shodou okolností zrovna tento týden Slovensko rozhodlo, že nakoupí 14 amerických stíhaček jako náhradu za vysloužilé MIG 29. Švédské Gripeny využívané v ČR prý nejsou dost moderní. Vypadá to, že Američané mezi řádky jasně signalizují: „Málo nakupujete naše zbraně, a kdo je nenakupuje, nemůže počítat s naší ochranou,“ a některé malé země to už chápou. Polsko na oplátku zase křičí, že je třeba se zbavit závislosti na ruském plynu.
Trumpova politika může podle mě skončit jen dvěma scénáři: Zaprvé NATO se rozpadne, protože ho nejsilnější člen opustí. Anebo zadruhé NATO výrazně posílí, protože do něj členové nalijí víc peněz. Pokud dojde na variantu první, určitě to posílí přívržence teorie, že za všemi volbami stojí Putin. Uvidíme, jak skončí příští týden schůzka Trumpa s Putinem. Že by snad už parcelovali Evropu, když Krym prošel?
