Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se včera v České televizi střetl s Pirátem Michálkem. Když zavedl řeč ke kauze Čapí hnízdo, začal se ho Faltýnek ptát, kolik je mu let, moderátoru Moravcovi pak řekl, že „přece není možný, aby takovejhle chlapec tady říkal tyto věci“. Faltýnkův výpad zřejmě ani nemá cenu podrobovat seriózní kritice, místo toho se rovnou podívejme, jak by vypadal svět ve Faltýnkově režii. A téměř třicetiletý Michálek by nebyl zdaleka jediný, kdo by v něm měl smůlu.
Už jen česká politika by doznala celkem patrných změn. Ze sněmovny by vyletělo hned deset poslanců, kterým je stejně jako Michálkovi pod třicet, tím pádem by taky neměli mluvit a hlasovat o věcech jako je možný dotační podvod. A i kdyby pár z nich vzal Faltýnek na milost, rozhodně by zpátky do školy poslal poslance Feriho s Kopřivou (TOP 09, resp. Piráti), kteří letos shodně oslaví teprve dvaadvacáté narozeniny.
Skládání vlády by si ve Faltýnkově světě musel před lety trochu více promyslet Miloš Zeman. V jeho kabinetu totiž na postu ministra bez portfeje zasedl tehdy jen sedmadvacetiletý „cucák“ Karel Březina. A nejspíš by byl kdysi nahraný i Stanislav Gross – ten dostal významný post ministra vnitra rovněž jako jednatřicetiletý.
V ani jedné ze svých vlád by pak možná nemohl Faltýnkův stranický šéf Babiš obsadit jako ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Tomu je nyní třicet jedna let a bůhví, jestli by Faltýnkovým metrem prošel, když jen o dva roky mladší Michálek narazil.
Tím by ale změny nekončily. Ještě více by se musel Faltýnek rozčilovat nad evropskou politikou, zvláště pak nad rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Ten v čele své země stanul krátce po třicítce, již v sedmadvaceti letech navíc zastával post ministra zahraničí. Tím ale jeho drzost nekončí, ve svém věku ještě ke všemu dost sebevědomě promlouvá do evropské migrační politiky. No to přece není možné.
Podobně staří jako on ale začínali i jiní výrazní politici dnešní Evropy. Například maďarský premiér Orbán stál ještě jako student mezi hlavními tvářemi odporu proti komunismu, v pouhých třiceti letech už vedl svoji stranu Fidesz a přetvářel ji z původně liberální mladé úderky v národně-konzervativní uskupení, což by mu ale Faltýnek nebýt věku možná i schvaloval.
Štěstí, že nepotkaly Faltýnka, mají i některé historické osobnosti. Tak třeba Napoleon Bonaparte vyhrál první ze svých významných bitev jako čtyřiadvacetiletý. A Ježíš Kristus by toho za Faltýnka taky tolik nenakecal, velkou část svých myšlenek totiž, chlapec, pronášel ještě jako dvacátník.
A takhle bychom mohli vyjmenovávat ještě dlouho. Koneckonců ani autor těchto řádků by si, stejně jako řada dalších novinářů včetně zavražděného Jána Kuciaka u Faltýnka nejspíš nenapsal ani čárku. Aspoň už víme, co nejspíš myslel Babiš svým billboardovým heslem „Aby tu chtěly žít i naše děti“. Jen měl možná na mysli jen své a Faltýnkovy.
