Poslední události kolem causy vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání vystavily naší zemi a našemu politickému systému otřesné, ale pravdivé vysvědčení. V české politice je už takový bordel a marasmus, že se nedá věřit voleným zástupcům lidu. Chvála české verzi demokracie!
Mandátový a imunitní výbor, v jehož kompetenci je schvalování vydání poslanců k trestnímu stíhání, nedávno dostal od policie žádost o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. Když o vydání mandátový a imunitní výbor jednal, jeho členové se usnesli, že požádají policii o kopii spisů obou podezřelých poslanců. A včera poslance policie poslala i s jejich žádostí do háje.
Asi by bylo na místě — protože jsem novinář a měl bych zastávat všeobecnou průhlednost a otevřenost —, kdybych policii napadl, obvinil z tajnůstkářství a odsoudil policisty, že brání poslancům, voleným zástupcům lidu (v jehož prospěch má policie jednat), v přístupu k důležitým informacím z trestního spisu.
Z principiálního, teoretického hlediska by podobné lamentování jistě bylo na místě. Nežijeme ovšem v ideální teorii, ale v České republice roku 2017. A tak mi nezbývá, než abych postoj policie nejenže podpořil, ale dokonce ho označil za jediný možný, který policie měla. Zde nebylo vyhnutí — a to proto, že stav naší demokracie je opravdu otřesný.
Když se podíváme do minulosti na všechny exponované causy — od podplácení ve fotbale, kde plavali kapříci, až ke cause Petra Nečase a jeho vedoucí sekretariátu —, tak se nám vždy objevily, hned jak o spisu začalo vědět víc lidí, informace ze spisů v novinách. A aby v průběhu vyšetřování běhaly po veřejnosti informace z vyšetřovacího spisu, je pro policii velmi těžko přijatelné. Zásadně to totiž může proces vyšetřování narušit, nebo dokonce znemožnit.
Sám obviněný se se spisem seznamuje před tím, než policie předá spis státnímu zastupitelství jako podklad k obžalobě. A není pro vyšetřování dobré, aby se potenciálně obviněný dočítal o tom, co mu vlastně už jsou schopni dokázat, v novinách — a zvlášť ne na samém počátku řízení. Takže policii v její zdrženlivosti plně chápu a její odmítnutí nepovažuji za obstrukci, ale za čistě účelové opatření, jež má zamezit úniku spisu do médií. Nahlédnout do něj — v budově státního zastupitelství — totiž členové mandátního a imunitního výboru smějí, to jim policie dovolila.
Celá causa tedy zůstává strašlivou informací o stavu naší demokracie: Moc výkonná má (oprávněné) obavy dát k dispozici své informace moci zákonodárné, aby ta moc zákonodárná nepustila causu spřáteleným novinářům. Což je ta nejstrašnější vizitka našemu Parlamentu, kterou mohla policie vystavit. Škoda jen, že s tou vizitkou nezbývá než souhlasit.
