Jan Pirk

Jan Pirk Zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia.cz

Mají kuřáci platit vyšší zdravotní pojištění? Vždyť už ho platí, pane Pirku!

Server Info.cz včera zveřejnil rozhovor s českým špičkovým kardiochirurgem Janem Pirkem. Je smutné, že ač slavný lékař, tak nemá pan profesor ani ponětí o daňovém systému. Tu daň za to, že si kouřením ničím zdraví, totiž už dávno spolu se všemi ostatními kuřáky platím.

Samozřejmě nechci tvrdit, že kouření neškodí zdraví — takový výrok by pochopitelně nebyl pravdivý, kouření skutečně škodí. Pokud nevěříte, přijďte si se mnou vyjít pár schodů a poslechnout si, jak dýchám. Samozřejmě nechci tvrdit ani to, že z kouření nejsou žádné náklady navíc na léčbu kuřáků. Devět z deseti rakovin plic je z kouření. Ovšem lékařskou péči navíc, kterou spotřebuje celoživotní kuřák, má ten padouch už dávno předplacenou, ne-li dvakrát.

Jan Pirk — jenž jako každý kardiochirurg má samozřejmě na kouření spadeno, protože dennodenně odstraňuje jeho škodlivé následky u svých operovaných pacientů — navrhl v rozhovoru pro info.cz individuální výši zdravotního pojištění, kdy by si pojišťovny každého plátce pořádně vyšetřily a prověřily a pak by mu stanovily vyšší zdravotní pojistné, pokud nese nějaká zvýšená zdravotní rizika. Například je kuřák nebo tlustej. Ano, obézní jedinci takto zatěžují státní pokladnu a ve zdravotní péči si většinou zkonzumují víc, než do zdravotnického systému za rok zaplatili. Tento výrok ale absolutně neplatí pro kuřáky.

Platím si zdravotní pojištění, přesněji řečeno mi ho platí zaměstnavatel, ale nebudu říkat kolik. Do toho, kolik beru, vám totiž nic není. Ale platím ho jako každý nekuřák. Tím mám — stejně jako ostatní — pokryty náklady na, dejme tomu, „normální nemoci“, jako artróza nebo žlučník, jež nijak nesouvisí s tím, že kouřím. A tu speciální daň, po které z neznalosti nebo z neuvědomění souvislosti volá pan profesor, platím pokaždé, když si kupuju tabák. Sám sice kouřím tabák balený, ale provedu výpočet na krabičku cigaret — to si dovede představit i nekuřák.

Silný kuřák za den vykouří čtyřicet cigaret. A spotřební daň uvalená na tabák činí asi padesát korun na jednu krabičku cigaret, takže za dvě krabičky, jež denně ten kuřák vykouří, odevzdá státu každý den sto korun. To je měsíčně tři tisíce korun, tedy třicet šest tisíc korun ročně. A pokud ten kuřák kouří jako já — čtyřicet let —, tak to máme za jeho život jeden milión čtyři sta tisíc čtyřicet korun.

Sedm z osmi pacientů s rakovinou plic zemře do pěti let od stanovení diagnózy. Průměrná doba přežití u nemocných v nepokročilé fázi nemoci je 20 měsíců, praví Wikipedie. V roce 2015 (novější údaj nemám) průměrně stála měsíční léčba pacienta s rakovinou plic 52 300 korun. Na dvacet měsíců. Léčba jednoho pacienta, který má předplaceno skoro jeden a půl miliónu na spotřební dani, bude stát jen milión čtyřicet tisíc korun. Ještě zbude čtyři sta tisíc korun. Takže sorry, pane profesore: My kuřáci máme tu zdravotní péči navíc předplacenou už teď!