Týden před prvním kolem francouzských prezidentských voleb a je situace v zemi ještě nejasnější, než předtím. Přitom v listopadu 2016 se zdálo, že za vítězstvím kráčí republikánský kandidát François Fillon. Jenže toho ničí skandál - z veřejných peněz dal statisíce euro své ženě a dětem. Mělo to více uvolnit cestu bojovnici proti migraci a EU Marine Le Penové. Ale neotevřelo. Kdo tedy do druhého rozhodujícího kola v neděli 22. dubna postoupí?
Podle posledních pěti dubnových průzkumů se situace před volbami ve Francii nesmírně zdramatizovala – kolem 20 procent hlasů je předpovídáno až pro čtyři různé kandidáty. To je situace nebývalá a může proto skončit nepředvídatelným výsledkem.
Vyhraje nakonec Macron?
V čele peletonu se zatím vyhřívá s 22 až 25 procenty podpory pro první kolo bývalý socialistický ministr ekonomiky a průmyslu Emmanuel Macron (39). Na prezidentského kandidáta relativně mladý liberální politik, který je především mladším a středním generacím velmi sympatický. Zajímavé je, že Macron založil loni v dubnu účelově stranu En Marche!, která v současnosti vykazuje úctyhodných 241 tisíc členů.
Loni v listopadu oznámil kandidaturu a pak jeho preference sice pomalu, ale pořád stoupaly. Pokud by vyhrál, nastala by ve Francii mimořádně zvláštní situace – v Elysejském paláci by neseděl zástupce dvou kdysi dlouho nejsilnějších stran, socialistů a republikánů.
Všichni proti Le Penové?
V případě Marine Le Penové (48), výrazné a pro mnohé doma i v cizině kontroverzní šéfky Národní fronty, lze ke zklamání jejich podporovatelů sledovat spíše opačný trend. Zatímco před několika měsíci dosahovala i na podporu přes 28 procent, dnes je to kolem 22 procent možných hlasů. Bojovnice proti islámu, masové migraci a byrokratické EU má spíše problémy s tím, že její ekonomický program, který se řídí mottem „Francie na prvním místě“, není nijak zvlášť propracovaný a mnoho lidi nevěří, že by se dal uskutečnit.
Také její snahy vystoupit z EU a NATO nechávají většinu Francouzů chladnými. Dokud se neobjevil Macron a silně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, kteří se distancují od tradičních velkých stran, tak měla Le Penová větší podporu. Jiné alternativy pro voliče ji ale oslabily. Dá se navíc předpokládat, že ve druhém kole, pokud do něj postoupí, se proti ní ostatní spojí.
Nevyzpytatelný Jean-Luc Mélenchon
Že Francouzi tradičně koketují s nejrůznějšími socialistickými myšlenkami, není vůbec nic nového. Dokonce mnozí si libují v idejích, které by se u nás daly označit skoro za komunistické. I když v zemi galského kohouta je to samozřejmě myšleno jinak. Silně levicový Jean-Luc Mélenchon (66), který propaguje ekologický socialismus (co to tak může vlastně být?), přebral zeleným mnoho témat a chtěl by jinou variantu globalizace, proto vyhovuje mnoha levičákům a odpůrcům establishmentu. Ale že by to stačilo na 20 procent podpory, jak to vypadá dnes, je přece jenom překvapivé. Pokud by Mélenchon nakonec postoupil do druhého kola, byla by to skutečná politická bomba.
Fillon ještě zabojuje?
Republikánského kandidáta Françoise Fillona (63) „doběhl“ skandál, který by jinde znamenal okamžité odstoupení z kampaně. Zkušený politik „odklonil“ statisíce euro z veřejných rozpočtů na plat své ženy a dětí. Jenže z kampaně neodstoupil. Pořád má podporu kolem 20 procent voličů, a kdyby postoupil do druhého kola s Le Penovou, ještě se může stát prezidentem. Jenže podobný scénář je spíše nepravděpodobný. Při tak vyrovnaném poli kandidátů, ale nelze vyloučit nic.
Zabijačka socialistů
Na pozadí prezidentských voleb probíhá v přímém přenosu zabijačka tradiční silné strany – socialistů. Ti sice mají prezidenta Hollanda, ale ten je tak nepopulární, že své straně v ničem nepomáhá. Další katastrofální chybou bylo zvolení Benoîta Hamona, za socialistického kandidáta na prezidenta. Ten někdy koketuje i s podporou radikálních muslimů, a to se v zemi, kde pravidelně útočí islámští teroristé, nemohlo vyplatit. Jeho podpora kolem 9 procent je pro socialisty tragédií. Navíc Francii čekají v polovině června ještě parlamentní volby a tam se také očekává porážka Socialistické strany.
Pokud tedy nevyhraje prezidentské volby republikán François Fillon, a dnes to na to nevypadá, čekají Francii hodně zajímavé změny.
