Michaela Marksová označila návrh na zrušení žákovského jízdného za ostudný.

Michaela Marksová označila návrh na zrušení žákovského jízdného za ostudný. Zdroj: Profimedia.cz

Rušení úhrady žákovského jízdného není ostudné. To je zkrátka politika

Nová rada Středočeského kraje rozhodla, že kraj přestane hradit žákovské jízdné a proplácet poplatky za návštěvu na pohotovosti. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová označila rozhodnutí radních za ostudné. Zřejmě však zapomněla, že noví vládci kraje jsou také politici a dělají kroky, které se nemusejí líbit všem. Přitom ČSSD nebyla a není jiná, dělá totéž, ale v jiném provedení. Mnohdy proti vůli jiných, pochopitelně.

Na úvod chci předeslat, jasně zdůraznit a ještě to pro jistotu jednou podtrhnout, že nikterak nezlehčuji sociální situaci mnoha rodin s dětmi. Je mi jasné, že zrušení úhrad žákovského jízdného může způsobit těžkosti a postižené rodiny to mohou vnímat jako krutý krok.

Nejhorší však je, že v celé věci fakticky o žádné rodiny či proplácené poplatky vůbec nejde. Ty jsou jen fasádou či viditelným prvkem, který nese následky této kauzy. Nazvěme tedy věci pravým jménem. V celé záležitosti jde především a pouze o politiku. A podle toho pak vypadají prohlášení té či oné strany.

Podívejme se ale na to jinýma očima a začněme nedávnými krajskými volbami. V nich ČSSD schytala hezkých pár pohlavků. V inkriminovaném Středočeském kraji přišla zhruba o 8 procent hlasů a po osmi letech se musela poroučet do opozice. V kraji tak nově vládne většina složená z jiných stran či hnutí a ta má v krajském zastupitelstvu většinu. Koalice si narýsovala nějaký program, vytyčila priority a nyní je uvádí v život.

Proplácení poplatků i úhradu žákovského jízdného prosadila bývalá krajská vládní garnitura v čele s ČSSD. Byla to součást jejího rozhazovačného programu, kterým si chtěla koupit voliče a definitivně dodemontovat dědictví z dob vlády pravice. Nesouhlasné kroky tehdy odbyla s tím, že má mandát od voličů a prosadila si svou. Nikdo jí k tomu nenutil. Na hlasy, že by prostředky měla využít jinak, nedbala.

Zajímavé proto je, že ČSSD řada voličů za to ani „nepoděkovala“, zisk 15 procent hlasů totiž není žádné terno. Sociální demokraté by se tak měli spíš ptát, kde byli jejich voliči nebo proč lidé volili někoho jiného? Anebo je natvrdo nazvat nevděčníky, kteří pouze shrábli peníze a výhody a pak ně vyšpulili holou zadnici. Ale to ČSSD nemůže, to by to mohla rovnou zabalit.

Obhájci rušení proplácení jízdného či poplatků namítli, že kraj nemá v tomto smyslu suplovat stát. Na tomto argumentu něco je. Pokud má být některá skupina lidí zvýhodněna či podpořena, tak ať to nařídí stát (pochopitelně i přes hlasy odpůrců) a zafinancuje to erár. Ačkoliv ČSSD musela vyklidit řadu hejtmanství, stále je hlavní vládní stranou a nic jí tedy nebrání v tom, aby tyto zrušené návrhy prosadila silou zákona v parlamentu. Ostatně tuto svoji aktivitu pak může prodat v předvolební kampani, ve kterém může voliče upozornit, co svojí „špatnou“ volbou v krajích připustili. Každý klacek na konkurenci bude vítaný.

Do té doby celá záležitost ale nejspíš bude spát, protože ČSSD na své voliče verbálně „myslí“ jen v těchto viditelných případech. Nyní má hlavně jinou agendu, a tou je rozdělení koryt, mydlení schodů svému předsedovi a parcelování vlivu. A voliči? Ti teď počkají, ostatně nejbližší volby jsou až za rok...