Jiří Bartoška

Jiří Bartoška Zdroj: David Turecký

Jsou to kýčaři, ať jdou makat, stejně nic nezmění! I tohle mají autoři „týdnů neklidu“ na talíři

A už je to zase hezky česky. Skupina lidí se naštvala na současnou politiku, zahájila Týdny občanského neklidu a už to má na talíři: chtějí cosi určovat jako nezvolení, podporují prezidentskou kandidaturu Horáčka, jsou to kýčaři, pořád ti samí, patetičtí umělci a vůbec, komu tím slouží, ha?! To my, správní čeští skeptici víme, že takové protesty nemají cenu, tak ať se nepředváděj a jdou raději makat do těch svých divadel…

Přitom se nestalo nic víc než že někteří lidé (někteří další lidé) řekli veřejně svůj názor. Že se jim nelíbí kormidlování republiky do čínských a ruských vod, že se jim nelíbí hradní kastování a rozdělování lidí na nezdravou pražskou kavárnu a zdravé jádro národa, že se jim příčí žít v Hulvátově. Milí spoluobčané, přeberte si to po svém, pojďme o tom mluvit, nejen doma v soukromí nadávat.

Zkrátka docela obyčejný občanský postoj, demokracie nikoli psaná v učebnicích, ale žitá ve běžném dni. Buďme za to rádi, ať už s těmi lidmi a jejich názory souhlasíme anebo nesouhlasíme. Podobně jako souhlasíme anebo nesouhlasíme i s jinými lidmi, kteří proti něčemu a někomu občas protestují. K tomu člověk nepotřebuje duši permanentního revolucionáře. Přece se české protesty nedají smrsknout jen na prosazování vyšších platů v té či oné profesi.

Podle nedávného mezinárodního srovnání patří Česká republika mezi čtyřicítkou nejvyspělejších zeměmi světa k těm, kde se lidé extrémně málo zajímají o politiku – bezmála šedesát procent. V netečnosti nás trumfli jen Litevci. Důsledky jsou logické: když se nezajímáme, stáváme se snadnou kořistí populistů, mohou nám navěsit na nos jakékoliv bulíky. Však také mezi příznivci nejpopulárnějšího Babišova hnutí ANO má o politiku „výraznější zájem“ jen 44 procent lidí. Je to méně než u ostatních sněmovních stran, jak uvádí agentura STEM. Pěkně to do sebe zapadá.

Každý si můžeme říci: Zdá se mi to tady v Česku dobré? Běží zdejší politika, jak by běžet měla? Pokud si odpovíme „ne“, jsou jen dvě možnosti: Buď s tím nic nedělat, anebo něco dělat.